19 C 45/2022-182 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhal proti žalované vydání zvířete klisny [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo] a jejích dvou hříbat. Následně na výzvu soudu dle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) doplnil žalobní žádání tak, že žádá vydat kromě klisny [jméno] též její hříbě narozené dne 14. 5. 2018 a hříbě narozené po odvozu březí klisny, k němuž došlo dne 5. 10. 2018. 2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem klisny [jméno] a výše uvedených dvou hříbat. Vlastníkem klisny se stal na základě kupní smlouvy a jejího dodatku ze dne 31. 1. 2018 uzavřené s prodávajícím Družstvo [příjmení] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa]. Původně bylo celé stádo koní nacházejících se v pastevním areálu žalobce ve vlastnictví družstva [příjmení] [příjmení], které dlužilo žalobci peníze. Na vyrovnání těchto dluhů byla část stáda koní převedena na žalobce. Zbytek koní zůstal ve vlastnictví družstva [příjmení] [příjmení] a žalobce se o ně odmítl nadále starat, o čemž žalobce informoval veterinární správu, a proto došlo k jejich odvezení. Klisna byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro [územní celek] původně [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (případně [ulice a číslo], [obec]) v domnění, že se jedná o klisnu [příjmení] [příjmení], číslo čipu [číslo] Pan [anonymizováno] pak klisnu následně za nejasných okolností předal žalované. Hříbě bylo naopak svěřeno přímo žalované. Klisna byla navíc v době, kdy byla odvezena z pastevního areálu žalobce, březí a lze proto předpokládat, že žalovaná má v držení jak klisnu, tak dvě její hříbata. Klisna byla odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti jednatele žalobce při odvozu, a to omylem nikoli úmyslně, což zjistila při šetření i Policie ČR a odkázala žalobce na řízení ve věcech civilních. Mezi žalobcem a žalovanou proběhla rozsáhlá předžalobní komunikace, kdy [jméno] [příjmení] i žalovaná připouštěli, že v držení zvířata žalobce měl nedříve [jméno] [příjmení] a aktuálně je má žalovaná, která je však odmítá vydat do místa, kde byla protiprávně žalobci odňata a nárokuje si náklady na jejich stravu za dva roky s tím, nechť si je žalobce vyzvedne v sídle jejícho podnikání. Žalovaná zjevně klisnu a obě její hříbata zadržuje protiprávně, což ostatně sama částečně připouští, proto žalobce podal uvedenou žalobu. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nebyla u předmětného odvozu koní z areálu žalobce za asistence Policie ČR a Veterinární správy [obec] přítomna a ani nedala nikomu plnou moc za ni jednat. K celé věci se dostala tak, že ji oslovila Krajská veterinární správa [obec] jako letitou chovatelku achaltekinských koní, zda by pomohla najít chovatele, kteří si vezmou do péče koně, o které se pan [jméno] (jednatel žalobce) odmítá starat. Žalovaná tedy pomohla najít tyto chovatele. Sama neodvezla z areálu žalobce žádného koně, u jejich odvozu nebyla přítomna. Pouze podepsala přes internet kupní smlouvu na klisnu [příjmení] [příjmení] a její hříbě, která byla později prohlášena za neplatnou, resp. po dohodě s likvidátorem družstva [příjmení] [příjmení] žalovaná od kupní smlouvy na klisnu [příjmení] [příjmení] odstoupila, proto si ani nejela [příjmení] [příjmení] vyzvednout. Neobdržela průkaz původu [příjmení] [příjmení] a nestala se její vlastnicí, ani ji nikdy, stejně jako [anonymizováno], neměla v držení. Před tím, než žalovaná zjistila, že kupní smlouva na klisnu [příjmení] [příjmení] (za částku 0 Kč) je neplatná, chtěla věc vyřešit smírně tak, že ona dostane [příjmení] [příjmení], kterou měla dostat na základě kupní smlouvy a kterou současně měl u sebe žalobce a žalobci bude vrácena [jméno], kterou měl u sebe pan [příjmení]. Koně z areálu žalobce odvážel pan [příjmení], který žalované předal až dne 6. března 2019 pouze dost podražené hříbě (klisnu) z černé plemenitby bez možné identifikace, zhruba rok staré. Hříbě bylo ve špatném fyzickém stavu a pan [příjmení] se o něj odmítal nadále starat. Jiného koně od pana [příjmení] žalovaná neobdržela a nikoho k tomu ani písemně nepověřila, tedy klisnu [jméno] v držení nikdy neměla. Hříbě, které má žalovaná v držení, je údajně hříbě klisny [příjmení] [příjmení] a je to klisnička. Pan [anonymizováno] (jednatel žalobce) však tvrdí, že odvezené hříbě klisny [jméno] je hřebeček. Výše uvedená klisnička je jediný kůň, který se k žalované dostal ze stáda koní odebraných u žalobce. Žalovaná od roku 2019 deklaruje, že je ochotná tuto klisničku žalobci vydat. Problém byl, že jednatel žalobce požadoval hřebečka, a když nabídla uvedenou kobylku, tak ji odmítl převzít, dokud nebude jasné, že jde o hříbě klisny [jméno]. K záměně koní při jejich odvozu došlo, o tom žalovaná nepochybuje. Snažila se žalobci pomoci, ale žalovaná u záměny nebyla, nezpůsobila ji. V současné době má v držení hříbě bez možnosti ověřit rodiče, které panu [jméno] nabízela již pře dvěma lety, že si ho může odebrat. Pokud pan [jméno] hříbě nárokuje, musí nejdříve zjistit DNA. Co se týče tvrzení, že klisna byla březí, pak chybí veterinární zpráva nebo připouštěcí lístek k doložení, že tomu tak bylo a dokumentace, v jakém stavu klisna byla. Klisna teoreticky mohla být v době odvozu z areálu žalobce krátce březí. 4. K námitkám žalované žalobce uvedl, že skutečnost, že žalovaná nebyla u odvozu koní z pastevního areálu žalobce, nic nemění na skutečnosti, že má protiprávně v držení klisnu [anonymizováno] a její dvě hříbata, která jsou ve vlastnictví žalobce. Případná dohoda mezi ní a panem [jméno] [příjmení] je pro věc nepodstatná a je těžko pochopitelné, proč žalovaná klisnu a hříbě ve vlastnictví žalobce vůbec přebírala. Z předžalobní korespondence vyplývá, že žalovaná se vydání klisny a hříběte nebránila, ale žalobce odmítl nést náklady na jejich dopravu zpět do svého areálu. Zdravotní stav je nepodstatný, zjišťování DNA naprosto zbytečné, stejně tak veterinární zpráva, připouštěcí lístek atd., pokud žalovaná připouští, že má ve svém držení klisnu a hříbě, které jí nepatří. U jednání dne 14. 11. 2022 jednatel žalobce uvedl, že mu bylo inspektorem evidence koní telefonicky sděleno, že se nachází u klisny, která má čip náležející klisně [jméno]. Následně jej telefonicky informovala jistá paní [příjmení], že koupila klisnu za 40.000 Kč a chtěla ji nechat očipovat. Při té příležitosti se zjistilo, že klisna už čip má a je to [jméno]. Původně paní [příjmení] vyjádřila ochotu žalobci klisnu vydat, ale následně si to rozmyslela a odmítla to, a to na radu policie, se kterou začala celou záležitost řešit. Věc je dle informací žalobce řešena u Obvodního oddělení Policie ČR [obec]. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Z kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2018 včetně dodatku z téhož dne soud zjistil, že touto kupní smlouvu družstvo [příjmení] [příjmení] prodalo žalobci 6 koní, mezi nimi i plemennou klisnu [anonymizováno], [datum narození]. Dle průkazu koně identifikační [číslo] klisna [jméno] je plnokrevný achaltekinský kůň, [datum narození], přičemž původ byl ověřen DNA testem [číslo] klisna má mikročip [číslo] jako její poslední majitel byl zaregistrován dne 8. 3. 2018 žalobce. 6. Z emailu žalované [jméno] [jméno] ze dne 22. 1. 2019 vyplývá, že žalovaná nabízela uzavření směnné smlouvy klisny [anonymizováno], kdy jako její výhradní majitel byla označena žalovaná, za klisnu [jméno] s hříbětem narozeným 2018, kdy jako její výhradní majitel je označen žalobce. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou [jméno] [příjmení], [adresa] žádal jako vlastník vydání klisny [jméno], která mu byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj v domnění, že se jedná o klisnu [příjmení] [příjmení] a odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti žalobce při odvozu, a dále jejího nově narozeného hříběte, když v době odvozu byla klisna březí a lze předpokládat, že [jméno] [příjmení] má v držení i již nově narozené hříbě. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou žalované žádal jako vlastník vydání hříběte klisny [jméno], které bylo k žalované převezeno do hospodářství [jméno] [příjmení], které mu bylo svěřeno omylem Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj. Totéž žádal žalobce opakovanými výzvami ze dne 15. 3. 2021 s tím, že mu bylo v emailové komunikaci sděleno, ať si koně vyzvedne. Žalobce odvoz koní neinicioval, neboť jeho pochybením odvezena nebyla a proto nevidí důvod, proč byl pah [příjmení] a žalovaná neměli koně vrátit na místo, odkud byly odvezeni. Poslední výzvou ze dne 7. 10. 2021 žádal žalobce po žalované vydání klisny [jméno] a jejího hříběte. Z emailové komunikace žalované s p. [příjmení] (zástupce žalobce) a panem [příjmení] (jednatel žalobce) z období od 26. 6. 2019 do 26. 3. 2021 vyplývá, že žalovaná připustila, že má v péči hříbě, které bylo odvozeno z areálu žalobce a dále, že klisna, která byla taktéž odvozena z areálu žalobce, je v péči [jméno] [příjmení]. Žalovaná vyjádřila ochotu vyměnit koně za správné, pokud došlo k odvozu nesprávných koní (byť za asi