30 C 17/2023-18 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení dlužné částky ve výši 39.108 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18.491,12 Kč a dlužného poplatku 20.616,88 Kč, a příslušenství tj. kapitalizovaných úroků ve výši 908,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.461,95 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18.491,12 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18.491,12 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovanou došlo dne 19. 11. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 283489695. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, když provedl vyhodnocení informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech žalované a ověřil je z dokladů vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny potvrzením o příjmu žalované. 2. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 21.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 21.683 Kč. Tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 14.350 Kč a odměny ve výši 7.333 Kč za zpracování úvěru, garanci celkové ceny a možnost splátkových prázdnin. V souvislosti s uzavřením smlouvy žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění, které za sjednanou dobu činilo 3.096 Kč. Celkovou dlužnou částku 45.779 Kč odpovídající součtu poskytnutých prostředků, poplatku a pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách (23 x 1.908 Kč a 1 x 1.895 Kč). Poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 11. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná poskytovateli úvěru zaplatila pouze částku 5.510 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 1. 2021. Ke dni 19. 2. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18.491,12 Kč a dlužný poplatek částku 20.616,88 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 53.908,17 Kč, navýšení účtované původním věřitelem žalobce vůči žalované neuplatňuje. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu zástupce žalobce. 3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nevyjádřila. 4. Soud vzal na základě žalobcem doložených listin za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaná uzavřeli dne 19. 11. 2019 smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované z předložených dokladů o příjmu a zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalované částku 21.000 Kč. Žalovaná se zavázala dohodnutým způsobem úvěr splácet, celkem měla zaplatit ve 24 splátkách částku 45.779 Kč (včetně pojistného 3.096 Kč). Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. V článku 9.1. těchto podmínek bylo uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru se smluvními podmínkami a ze zákaznické karty. 5. Původní věřitel postoupil tuto pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 28. 1. 2022 O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 30. 1. 2022, v němž je specifikována výše pohledávky na 53.968,17 Kč (bez příslušenství). V předžalobní upomínce ze dne 6. 6. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 43.698,53 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. 6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. 10. Předloženou smlouvou o úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když byly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích, údaje o příjmech byly ověřeny (viz zákaznická karta). Žalovaná se po poskytnutí úvěru zavázala vrátit kromě dlužné jistiny poplatky, které zahrnovaly obchodní úrok z úvěru za dobu trvání smlouvy, dále poplatek za administrativní činnost a pojistné. Zčásti šlo o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2395 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na nezaplacenou část tzv. poplatku neměl mít věřitel nárok. 11. Žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že žalobci (či jeho právnímu předchůdci) zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. Soud naopak neshledal oprávněným požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaného úroku za dobu do postoupení pohledávky a úroku ve výši 25,26 % p. a. z dlužné jistiny do doby zaplacení. Dle soudu bylo ve smlouvě dohodnuto úročení obchodním úrokem pouze na dobu sjednaného trvání smlouvy, přičemž úrok za tuto dobu byl určen pevnou částkou a byl zahrnut do tzv. poplatku za úvěr. Ze smlouvy přitom nevyplývá, že se její účinnost v případě prodlení dlužníka prodlužuje až do doby uhrazení celé dlužné částky (jako tomu bývá v jiných smlouvách, které právní předchůdce žalobce s klienty uzavírá, což je soudu známo z úřední činnosti). Smluvní podmínky připouštěly prodloužení doby trvání smlouvy pouze v souvislosti s tzv. splátkovými prázdninami, které však poskytnuty nebyly. Navíc údaj o výši úrokové sazby uvedený ve smlouvě (56 %) ani nekoresponduje s pož