ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2023:30.C.27.2023.1 Datum: 2023-03-21 Předmět: zaplacení 31 676 Kč s příslušenstvím - služby Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1932 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""společenství vlastníků jednotek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 31 676 Kč s příslušenstvím - služby. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § vyhl. č. 177/1996 Sb., § 149 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení částky 31.676 Kč s konkretizovaným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobce jako společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] a obci [obec] zajišťuje pro vlastníky jednotek dodávky energií a služeb spojených s užíváním jednotlivých jednotek. Žalovaní mají ve společném jmění manželů jednotku [číslo] byt, v domě [adresa]. Žalovaní mají vždy k poslednímu dni měsíce, ve kterém je poskytnuta dodávka energií a služeb spojených s užíváním jednotky, uhradit zálohy na tuto dodávku, a to ve výši 5.197 Kč. Žalovaní za měsíc červen 2022 uhradili na záloze pouze částku 3.606 Kč, a tedy na záloze za tento měsíc mají dluh ve výši 1.591 Kč. Za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2022 žalovaní neuhradili na záloze na dodávku energií a služeb ničeho, dluží žalobci za uvedené období částku 4 x 5.197 Kč. Žalobce předložil žalovaným v dubnu 2022 vyúčtování energií za rok 2021, ze kterého vyplývalo, že nedoplatek žalovaných na službách je 9.297 Kč. Žalobce se na žalované obrátil dne 19. 10. 2022 prostřednictvím e-mailu s výzvou k zaplacené dluhu, avšak žalovaní na tuto výzvu nereflektovali. Nereagovali ani na předžalobní výzvu advokáta žalobce ze dne 10. 11. 2022.
2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil.
3. Žalovaná v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedla, že se žalobou nesouhlasí, neboť v bytové jednotce nebydlí od 14. 1. 2020. V bytě bydlí pouze žalovaný a měl by proto náklady platit sám. Žalovaná o dluhu nevěděla a nikdo ji nikdy o placení neupomínal.
4. Žalobce přípisem ze dne 8. 3. 2023 soudu sdělil, že obdržel dne 22. 12. 2022 částku ve výši 21.000 Kč s [variabilní symbol] (stejný v. s. jako v předžalobní výzvě), a to vkladem na jeho bankovní účet. Platba nebyla žádným způsobem konkretizována, žalobce neví, kdo konkrétně ji provedl. S ohledem na částečnou úhradu má žalobce za to, že je třeba použít ustanovení § 1932 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.): Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Žalobce žalovaným určil náklady ve výši 10.997 Kč návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a následně je žalovanému určil soud ve výši 9.556,50 Kč v elektronickém platebním rozkazu ze dne 3. 1. 2023. Podle výpočtu žalobce provedeného ve smyslu shora uvedeného ustanovení byly uhrazeny již určené náklady ve výši 9.556,50 Kč, zákonné úroky z prodlení do 22. 12. 2022 v kapitalizované výši 1.515,84 Kč a část jistiny ve výši 9.927,66 Kč. S ohledem na to, že jistina nároku žalobce sestává z dílčích pohledávek, se kterými je spojena různá výše úroku z prodlení, započetl žalobce částečnou úhradu ve výši 9.927,66 Kč tak, že nároky pod písm. a) a b) elektronického platebního rozkazu ve výši 1.591 Kč a 5.197 Kč byly uhrazeny zcela, nárok pod písm. c) elektronického platebního rozkazu ve výši 5.197 Kč byl uhrazen v částce 3.139,66 Kč, zůstatek tohoto nároku je ve výši 2.057,34 Kč a nároky pod písm. d), e) a f) elektronického platebního rozkazu ve výši 5.197 Kč, 5.197 Kč a 9.297 Kč nebyly uhrazeny ani z části. Na základě uvedeného vzal žalobce žalobu zčásti zpět pro chování žalovaných a domáhal se, aby soud uložil žalovaným povinnost k zaplacení částky 21.748,34 Kč (2.057,34 Kč + 5.197 Kč + 5.197 Kč + 9.297 Kč) se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2022 do zaplacení.
5. Žalovaný u jednání soudu potvrdil, že dne 22. 12. 2022 vložil na účet žalobce částku 21.000 Kč po rozhovoru s panem [příjmení], který je předsedou výboru společenství vlastníků jednotek. Žalovaný přitom s žalobcem nekonzultoval ani neurčoval, na úhradu jaké části dluhu má být platba ve výši 21.000 Kč použita. K uplatněnému nároku žalovaný uvedl, že existenci dluhu vůči žalobci nepopírá.
6. Žalovaná uvedla, že se odstěhovala a očekávala, že závazky převezme její bývalý manžel tj. žalovaný, který v bytové jednotce zůstal bydlet. Žalovaná potvrdila, že bytová jednotka je stále v zaniklém nevypořádaném společném jmění manželů.
7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaní mají evidovanou ve společném jmění manželů jednotku [číslo] byt, v domě [adresa] stojícím na poz. p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] a obci [obec]. Není sporné, že dodávky energií a služeb spojených s užíváním bytové jednotky žalovaných zajišťuje žalobce jako společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] v ulici [ulice]. Podle předpisu příspěvku a záloh na služby platného od 1. 4. 2022 měli žalovaní vždy k poslednímu dni měsíce, ve kterém je poskytnuta dodávka energií a služeb spojených s užíváním jednotky, povinnost uhradit zálohy na tuto dodávku výši 5.197 Kč. Podle vyúčtování energií za rok 2021 předloženého žalovaným v dubnu 2022 činil nedoplatek žalovaných na službách 9.297 Kč. Reklamace na vyúčtování nebyla uplatněna, vzniklý nedoplatek služeb měl být uhrazen do 31. 7. 2022.
8. Žalovaní netvrdili ani neprokázali, že by uhradili za měsíc červen 2022 na záloze více než částku 3.606 Kč, ani že by řádně platili předepsanou zálohu 5.197 Kč za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2022. Totéž platí pro dluh z vyúčtování služeb za rok 2021, s jehož úhradou se dostali do prodlení dne 1. 8. 2022. Soud tak vzal za spolehlivě prokázané, že ke dni zahájení soudního řízení dlužili žalovaní žalobci částku 31.676 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě.
9. Při posouzení zápočtu platby ve výši 21.000 Kč se soud řídil následujícími úvahami. Ustanovení § 1932 o. z. stanoví postup zápočtu při plnění dlužníka, přičemž přednostně záleží na vůli dlužníka projevenou při plnění a na souhlasném stanovisku věřitele. V projednávaném případě žalovaný nenavrhl, jakým způsobem žádá započíst úhradu ze dne 22. 12. 2022. Žalobce byl proto oprávněn provést zápočet nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení a nakonec na jistinu dluhu uplatněného v soudním řízení. Žalobce považoval za náklady určené částku 10.997 Kč uplatněnou v návrhu na vydání platebního rozkazu, respektive částku 9.556,50 Kč, kterou soud jako náklady řízení přiznal ve vydaném elektronickém platebním rozkazu.
10. Přestože zákon blíže nespecifikuje, co vše do kategorie„ již určených“ nákladů spadá a jaké nároky na„ určení“ je třeba aplikovat, lze usuzovat, že předpokladem pro zahrnutí do této skupiny je především konkrétně vyčíslená výše nároků. Soud je ve shodě s žalobcem v tom, že nepochybně půjde o určené procesní nalézací náklady, které věřiteli vznikly v příčinné souvislosti s vymáháním pohledávky. Podle názoru soudu však nelze přehlédnout, že nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Rozhodnutí o nákladech řízení (nárok na náhradu nákladů řízení) je totiž jako procesní nárok závislé na rozhodnutí ve věci samé; v takovém případě pak platí, že nenabude-li rozhodnutí ve věci samé právní moci, nelze hovořit ani o vzniku práva na náhradu nákladů řízení. Proto pohledávka z titulu práva na náhradu nákladů řízení před soudem zpravidla vzniká až po právní moci rozhodnutí ve věci samé. V projednávaném případě nenabyl platební rozkaz, v němž soud rozhodl o povinnosti žalovaných nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.556,50 Kč, právní moci. Pohledávka žalobce na náklady přiznané v platebním rozkaze, který byl na základě podaného odporu zrušen, neexistuje, nelze proto hovořit o již určených nákladech ve smyslu § 1932 o. z.
11. Ze shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že částka zaplacená na dluh žalovaných dne 22. 12. 2022 byla započtena v rozsahu 1.515 na úrok z prodlení (91,68 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1.591 Kč od 26. 6. 2022 do 22. 12. 2022, 318,23 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.197 Kč od 26. 7. 2022 do 22. 12. 2022, 252,02 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.197 Kč od 26. 8. 2022 do 22. 12. 2022, 185,81 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.197 Kč od 26. 9. 2022 do 22. 12. 2022, 121,74 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.197 Kč od 26. 10. 2022 do 22. 12. 2022 a 546,36 Kč tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.297 Kč od 1. 8. 2022 do 22. 12. 2022). Částka 19.484,16 Kč byla započtena na dlužnou jistinu 31.676 Kč. Nedoplatek jistiny se dne 22. 12. 2022 snížil na částku 12.191,84 Kč a od 23. 12. 2022 je úročen zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně. Od té doby nebyly provedeny na dlužnou částku žádné další úhrady.
12. Protože žalobce vzal žalobu co do částky 21.000 Kč zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil podle § 96 o.s.ř. výrokem I. rozsudku.
13. Ke dni rozhodnutí soudu dluží žalovaní žalobci částku 12.191,84 Kč jako zůstatek d
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.