6 C 213/2023-62 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 30. 6. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 241 510,21 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. K odůvodnění návrhu uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [IČO], která k 1. 1. 2022 zanikla sloučením (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovaným dne 13. 11. 2020 smlouvu o půjčce č. 2011137567, na jejímž základě banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 300 000 Kč. Před uzavřením smlouvy si strany sjednaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky bance splácet včetně sjednaného úrokového navýšení 8,9 % ročně a pojištění 72 měsíčními splátkami po 5 843 Kč počínaje dnem 13. 12. 2020 formou inkasa z účtu žalovaného, který byl povinen na svém účtu zajistit dostatek disponibilních prostředků. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, když přes písemné upozornění řádně a včas nehradil sjednané splátky. Z uvedeného důvodu banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 1. 4. 2022 zesplatnila. Následně byla pohledávka smlouvou ze dne 30. 1. 2023 s účinností ke dni 1. 2. 2023 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný po postoupení pohledávky nic neuhradil a žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 341 510,21 Kč, z toho dlužná jistina činí 278 405,11 Kč a poplatky 63 105,10 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 10.976,66 Kč splatného ke dni 1. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 99,15 Kč splatného ke dni 1. 4. 2022, smluvních úroků ve výši 8,9 % ročně z jistiny ve výši 278.405,11 Kč od 2. 4. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z celkové částky ve výši 341.510,21 Kč od 2. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaný na dlužné částky nic neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti důvodu ani výši žalované částky nevznesl žádné námitky. Z účasti na jednání se žalovaný omluvil a požádal o projednání věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a to rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 4. 1. 2019, návrhem na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 13. 11. 2020, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 13. 11. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], produktovými obchodními podmínkami [právnická osoba] pro půjčky, sazebníkem poplatků pro účty, úvěry a investiční nástroje a služby, oznámením o zesplatnění půjčky – výzvou k úhradě závazku ze dne 1. 4. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2023, předžalobní výzvou k plnění ze dne 29. 5. 2023, protokolem o ověření úvěruschopnosti žalovaného včetně příloh a výpisem z účtu žalovaného za měsíce září – listopad 2020. 4. Shora uvedenými listinami bylo prokázáno, že na základě rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb uzavřené dne 4. 1. 2019 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], jejímž nástupcem je společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“), požádal žalovaný dne 13. 11. 2020 o poskytnutí půjčky. Před uzavřením smlouvy banka zjišťovala poměry žalovaného a řádně prověřila jeho úvěruschopnost, když měla k dispozici informace o příjmech a výdajích žalovaného z pohybu na jeho běžném účtu, tyto údaje porovnávala se statistickými údaji a dále úvěruschopnost žalovaného prověřovala v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku apod. Po vyhodnocení zjištění údajů dospěla banka k závěru, že žalovaný je schopen poskytnou půjčku splácet a dne 13. 11. 2020 jeho žádost o půjčku akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a produktové podmínky [právnická osoba] pro půjčky. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému půjčku ve výši 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úrokového navýšení 8,9 % ročně a poplatků 72 pravidelnými měsíčními splátkami po 5 843 Kč formou inkasa z účtu žalovaného, který byl povinen na svém účtu zajistit dostatek disponibilních prostředků. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, když přes písemné upozornění řádně a včas nehradil sjednané splátky. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky si strany sjednaly právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, využila banka svého oprávnění a přípisem ze dne 1. 4. 2022 žalovanému oznámila zesplatnění půjčky a vyzvala ho k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku. Následně banka svou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný tak žalobkyni dluží 341 510,21 Kč, z toho na jistině 278 405,11 a na poplatcích 63 105,10 Kč. Protože žalovaný ani po postoupení pohledávky na dluh nic neuhradil a to ani po zaslání předžalobní výzvy, požaduje žalobkyně vedle částky 341 510,21 Kč dále zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru splatného ke dni zesplatnění ve výši 10 976,66 Kč, úrokem 8,9 % ročně z částky 278 405,11 Kč za následující období od 2. 4. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení splatného dne 1. 4. 2022 ve výši 99,15 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 341 510,21 Kč za následující období od 2. 4. 2022 do zaplacení. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému po řádném prověření jeho úvěruschopnosti půjčku ve výši 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v měsíčních splátkách. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný netvrdí a nepokazuje, že by tak činil, resp. že na úhradu půjčky zaplatil více, než tvrdí žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně proto ke dni 1. 4. 2022 půjčku zesplatnil. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky, a žalobkyni tak dluží částku 341 510,21 Kč (neuhrazený zůstatek půjčky 278 405,11 Kč + poplatky 63 105,10 Kč). Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství tj. úroku z úvěru a úroku z prodlení, jak jsou specifikovány ve výroku I tohoto rozsudku. Úrok z prodlení je přitom požadován v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 77 576 Kč, z toho 48 500 Kč činí odměna za 5 úkonů právní pomoci po 9 700 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé a účast na jednání), 1 500 Kč za 5x režijní paušál po 300 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále 10 500 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 17 076 Kč za zaplacený soudní poplatek. 8. Lhůty k zaplacení byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.