6 C 3/2023-42 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 7. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky 21 198,48 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný dne 23. 4. 2017 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1201028077. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobce upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 16 000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 240 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku 27 840 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 6. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 19 687,15 Kč, z toho na jistinu 9 721,50 Kč, na úrok 2 240 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 4 525,58 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalovaný dluží jistinu ve výši 6 278,43 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 874,42 Kč. Dne 14. 7. 2017 byla mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1201037461. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobce upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Celkovou částku 26 100 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 8. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 13 054,37 Kč, z toho na jistinu 4 953,31 Kč, na úrok 2 100 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 2 998,94 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalovaný dluží jistinu ve výši 10 046,69 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 2 998,94 Kč. 2. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 13 045,63 Kč a 8 152,85 Kč, tj. celkem 21 198,48 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 23,72 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do dne postoupení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. 3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 22. 3. 2023 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný k návrhu uvedl, že poskytnuté prostředky přestal splácet z finančních důvodů, když byl v pracovní neschopnosti a po delší dobu nemohl pracovat. 4. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. 5. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala přípisem ze dne 9. 2. 2023, ve kterém zopakovala, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena s tím, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivost tvrzení žalovaného. Zopakovala rovněž právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobkyně nemá k dispozici doklady od žalovaného; nenavrhla další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 Co 231/2020-97. 6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a to kartami zákazníka – žádostí o půjčku ze dne 23. 4. 2017 a 14. 7. 2017, smlouvami o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 4. 2017 a 14. 7. 2017 včetně doplňujících ustanovení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 4. 2022. 7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 23. 4. 2017 byla mezi věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 16 000 Kč zaplatit i úrok 2 240 Kč, poplatek 3 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč celkem tedy částku 27 840 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Dle bodu 9 smlouvy bylo sjednáno, že z poskytnutých prostředků 16 000 Kč bude část použita na úhradu závazků z předchozí smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 254013 a spotřebitelském úvěru č. 285444, takže žalovanému bude vyplacena pouze zbývající částka 9 718 Kč. Dle karty zákazníka žalovaný uvedl, že žije s rodiči, pracuje jako OSVČ, jeho čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč a výdaje 10 040 Kč, z toho 1 900 Kč na bydlení, 3 700 Kč na osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, ošacení) a 4 440 Kč na splátky půjček. Jako doklady k ověření finanční situace žalovaného byly označeny výplatní pásky a daňové přiznání. Soudu však předloženy nebyly. Dle žalobkyně žalovaný zaplatil celkem částku 19 687,15 Kč. Následně byla dne 14. 7. 2017 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 15.000 Kč zaplatit i poplatek i úrok 2 100 Kč, poplatek 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit 26 100 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Dle bodu 9 smlouvy se smluvní strany dohodly, že část prostředků z poskytnutého úvěru bude použita na zaplacení závazků z předchozí smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 285444 a žalovanému bude vyplacena zbývající částka 10 084 Kč. Dle karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 14. 7. 2017 žalovaný uvedl totožné adresy trvalého pobytu i místa výběru, uvedl však, že je nájemníkem; pracuje jako OSVČ, jeho měsíční příjem činí 30 000 Kč a výdaje 13 580 Kč, z toho 1 600 Kč na bydlení, 3 700 Kč na osobní výdaje, 4 440 Kč na splátky úvěrů a 3 840 Kč na další výdaje (sociální – zdravotní pojištění, odpovědnostní plnění apod.). Jako dokumenty k ověření uvedených údajů byly označeny nájemní smlouva, výpis ze živnostenského rejstříku, daňové přiznání a faktury. Soudu však doloženy nebyly. Dle žalobkyně žalovaný zaplatil celkem částku 13 054,37 Kč. Žalovaný netvrdil, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobkyní. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smluv byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 3. 2. 2022 odeslaným na adre