6 C 99/2022-49 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 7. 6. 2022 ve spojení s částečným zpětvzetím návrhu ze dne 28. 6 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 37 284,80 Kč. K odůvodnění návrhu uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] o úvěru č. 311064610, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalované, když původní věřitel vycházel mj. z informací z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), z insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů; právní předchůdce žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované. Na základě smlouvy poté původní věřitel poskytl žalované bezhotovostní zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle uvedené částky věřiteli zaplatit poplatek 17 118 Kč, který sestával z úroku pevně stanoveného pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, dále z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 32 118 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 65 týdenních splátkách po 495 Kč s poslední splátkou v částce 438 Kč Žalovaná na dluh zaplatila celkem pouze 2 900 Kč, z nichž bylo 771,23 Kč započteno na jistinu a 2 128,77 Kč na poplatek. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas. V souladu se smlouvou tak žalobkyni vedle dlužné jistiny 14 228,77 Kč a poplatku 12 756,03 Kč vzniklo právo na úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek, která byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 částkou 7 500 Kč, a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč, tj. celkem na zaplacení částky 37 284,80 Kč. Předmětnou pohledávku původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, což bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 1. 2. 2022. Současně byla žalované zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu nejpozději do 17. 3. 2022. Žalovaná na dluh nic nezaplatila, žalobkyně proto požadovala zaplacení částky 37 284,80 Kč s příslušenstvím tj. se smluvním úrokem a úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 15. února 2023. Žalované bylo dne 16. 1. 2023 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání. Součástí předvolání bylo rovněž poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Přes uvedené poučení se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Dle § 153b odst. l zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. V daném případě bylo žalované do vlastních rukou doručeno předvolání k jednání a to více než 10 dnů přede dnem jeho konání. Žalovaná byla v předvolání poučena o možných následcích nedostavení se. K jednání, které bylo prvním jednáním ve věci, se bez důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud proto na návrh přítomného zástupce žalobkyně dle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 7 203 Kč, z toho 1 500 Kč za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), 2 620 Kč za 1 úkon právní pomoci (účast na jednání), 600 Kč za režijní paušál (3 x 100 Kč + 1 x 300 Kč), vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 991 Kč za 21% DPH z nákladů právního zastoupení a 1 492 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud žalobkyni nepřiznal právo na odměnu a režijní paušál za 1 další úkon – částečné zpětvzetí návrhu, když se jedná o úkon, který žalobkyně učinila na základě upozornění soudu, že výše uplatněného nároku na smluvní úrok je v rozporu s platnou právní úpravou, přičemž správnou výši úrok žalobkyně měla a mohla uvést již v návrhu na zahájení řízení. Pokud se žalobkyně domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá nároky z úvěrových smluv soudní cestou ve velkém množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem; žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, vymezení dlužného období a vyčíslení dlužných částek, přičemž se jedná o pohledávky postoupené, jejichž vyčíslení provedl původní věřitel. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně a soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze rovněž přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. 6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.