15 C 122/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru se společností , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, ). Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2023 na společnost , právnická osoba, . Žalobkyně. nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 08.06.2023 mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně požadovala žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 2022-09-26, částku ve výši 13000 ,- Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce k platbě bylo uvedeno 9208023858. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Na základě předložených důkazů: potvrzení o platbě, smlouvou o úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek byl prokázán shora popsaný skutkový stav. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl.4. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru celkem částku 13 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalovaného. Žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje podepsanou smlouvou, nicméně dokládá poskytnutí finančních prostředků. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku 13 000 Kč došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat.6. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1 452 Kč za právní zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a představují celkem 1.200 Kč. Zástupce žalobkyně doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobkyně na nákladech řízení účelně vynaložila částku 2 252 Kč (800 + 1.200 + 252). Žalovanému proto byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla s ohledem na jejich výši stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.7. Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá dlužné úvěry soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy a ve vyčíslení samotné dlužné částky. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“.