15 C 201/2024-53 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala výše uvedené částky s odůvodněním, že dne 19.11.2022 se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. 0203470844, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu a distribuční služby na adresu , adresa, , EAN kód , Anonymizováno, , kdy za tyto služby se žalovaná zavázala řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 01.03.2023 – 30.06.2023, fakturou č. 2325034019, se splatností 27.07.2023, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 83 257,48 Kč. Uvedená konečně faktura byla stanovena odhadem, kdy následně po reklamaci provedené žalovanou a doložením fotek elektroměru (přímo žalovanou) byla reklamace žalobkyní uznána a byl vystaven dobropis – opravný daňový doklad č. 2325718211 a to na částku 46 356,44 Kč. „Přeplatek“ tohoto vyúčtování byl žalobkyní započten na úhradu původního vyúčtování dle faktury 2325034019. Žalobkyně uvedla, že žalovaná „zaplatila“ dne 01.08.2023 část dluhu ve výši 46 356,44 Kč. Zbývající nedoplatek ve výši 36 901,04 Kč nebyl žalovanou doposud uhrazen. Krom dlužné částky za dodávku elektřiny žalobkyně požadovala přiznat poplatek za upomínku odeslanou žalované dne 24.04.2023, ve výši 240,00 Kč (na základě , právnická osoba, podmínek dodávky elektřiny) a stejnou částku za upomínku odeslanou žalované dne 22.05.2023 (tyto upomínky se týkaly dříve splatných faktur).2. Žalovaná ve svém vyjádření především zpochybnila požadované úroky za dobu, kdy žádný dluh neexistoval, tj. žalobkyní požadované zákonné úroky z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 83 257,48 Kč od 28. 7. 2023 do 1. 8. 2023 (za dobu 4 dní). Zbylý dluh, tj. požadavek žalobkyně na úhradu částky 36 901,04 Kč (stejně jako zaslání dvou upomínek za dluhy dřívější) nezpochybnila.3. Oba účastníci se z jednání soudu omluvili. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků.4. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Dle § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Mezi účastníky byl nesporný vznik smluvního vztahu, jehož předmětem byla dodávka elektřiny; mezi účastníky byl spor o správnosti postupu zvoleného žalobkyní – původně stanovená cena odhadem, která byla následně revidována opravným dokladem – a o to, zda žalobkyně má nárok na celé původně požadované příslušenství, tj. i za dobu do vystavení opravného dokladu. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala dodávku elektřiny do výše uvedeného odběrného místa, toliko však v částce 45 401,04 Kč – viz. strana 2 opravné faktury č. 2325718211; po započtení zaplacených záloh ve výši 8500 Kč tudíž žalovaná dluží žalobkyni toliko částku 36 901,04 Kč (rozdíl mezi spotřebou dle opravného dokladu a zaplacenými zálohami). Splatnost opravné faktury nastala 1.8.2023; žalované proto byla uložena povinnost zaplatit částku 36 901,04 Kč s úroky z prodlení toliko z této částky a od data následujícího po splatnosti této faktury, tj. od 2.8.2023. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul jako neoprávněnou.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. l o.s.ř. Žaloba byla podána důvodně; neúspěch žalobkyně tkvěl jen v nepatrné části (zákonném úroku z prodlení za 4 dny žalobkyní tvrzeného prodlení). Při rozhodování o výši nákladů řízení soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyně vymáhá dluhy ze smluv o dodávkách elektřiny opakovaně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a jejich podmínek a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze také přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné elektřiny dodávané do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. Ze všech uvedených důvodů soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 3 674 Kč, z toho odměna 1 500 Kč za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva), 300 Kč za 3x režijní paušál po 100 Kč a 21% DPH z odměn a náhrad Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 496 Kč.8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.