19 C 132/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se svou žalobou podanou původně dne 3. 1. 2024 u Okresního soudu v Mladé Boleslavi domáhal, aby soud vydal rozhodnutí o určení, že žalovaný je na základě kupní smlouvy ze dne 24. 2. 2023 vlastníkem osobního Peugeot 206, RZ , SPZ, . K odůvodnění uvedl, že dne 24. 2. 2023 bylo uvedené vozidlo prodáno žalovanému na základě sepsané kupní smlouvy z téhož dne. Žalovaný coby kupující měl do 10 pracovních dnů vozidlo přepsat do svého vlastnictví, což však neučinil. Po zakoupení vozidla žalovaný odstavil vozidlo na zákazu zastavení na adrese , adresa, , kde dochází k přestupku. Na opakované sms zprávy a volání nijak nereaguje. Proto žalobce podal předmětnou určovací žalobu.2. K jednání dne 12. 9. 2024 se žalovaný nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání spolu se žalobou doručeno na adresu jeho trvalého pobytu dle evidence obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 19. 8. 2024. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce jako prodávající prodal žalovanému jako kupujícímu smlouvou ze dne 24. 2. 2023 osobní automobil tov. zn. Peugot 206, RZ , SPZ, . V kupní smlouvě bylo uvedeno, že vozidlo odpovídá stavu a ceně a že kupující je povinen auto přihlásit do dvou pracovních dní s poznámkou v závorce (kup. smlouva + plná moc). Ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek v zastoupení za žalobce předal dne 24. 2. 2023 bezprostředně po podpisu kupní smlouvy žalovaným předmětné vozidlo žalovanému oproti zaplacení kupní ceny 5.000 Kč v hotovosti. Dále mu předal technický průkaz k vozidlu, osvědčení o registraci vozidla (tzv. velký technický průkaz) a plnou moc k přepisu vlastnictví vozidla v registru vozidel. Žalovaný provedení přepisu přislíbil následující pracovní den, ale následně tak neučinil ani na opakované výzvy žalobce se svědkem. Ze zprávy MÚ , adresa, , odboru dopravně-správního ze dne 23. 5. 2024 soud dále zjistil, vozidlo RZ , SPZ, – rok výroby 2001 je provozované. Jde o osobní automobil tovární značky Peugeot, obchodní označení 206, VIN VIN: , VIN kód, . Jako vlastník vozidla je od 1. 3. 2022 do současnosti registrován žalobce.4. Dle § 80 občanského soudního řádu (o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Dle § 2079 občanského zákoníku (o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.5. Soud předně dovodil, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalovaný nijak nerozporoval, že vozidlo Peugeot 206, RZ , SPZ, od žalobce dne 24. 2. 2023 koupil. Žalovaný současně nesplnil svou povinnost sjednanou v kupní smlouvě a neprovedl kroky k zápisu jeho vlastnictví k vozidlu do registru vozidel. Na výzvy žalobce nereaguje. Za tohoto stavu aktuálně není možné dosáhnout změny údajů v registru vozidel, konkrétně zápisu žalovaného jako osoby, která se dne 24. 2. 2023 stal vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žaloba o určení vlastnictví k vozidlu jako k movité věci tak je v podstatě jediným prostředkem, jak by mohl žalobce dosáhnout změny údajů v registru vozidel a jejich uvedení do souladu s faktickým stavem (viz. výše citované nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20).6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce je důvodná. Žalobce prokázal, že na základě uzavřené kupní smlouvy nabyl vlastnictví k vozidlu žalovaný, který vozidlo i fyzicky převzal. V rozporu se smluvním ujednáním však neprovedl kroky k zápisu jeho vlastnictví k vozidlu do registru vozidel, proto bylo žalobě vyhověno.7. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch, neboť soud uplatněnému nároku vyhověl. Žalobce se výslovně vzdal práva na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.