19 C 155/2024 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2024 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 35.577 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 10. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou, dodavatelem plynu a elektřiny, která se žalovaným uzavřela dne 12. 10. 2013 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. 745962. V souladu se smlouvou se právní vztahy stran z této smlouvy řídí Obchodními podmínkami dodávky, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Na základě smlouvy byla žalovanému dodávána elektřina, a to i v období od 15. 7. 2022 do 12. 3. 2023. Tuto dodávku elektřiny vyfakturoval žalobce fakturou č. 6130225314 na částku 35.577 Kč s datem splatnosti dne 5. 10. 2023. Předmětná faktura je opravným daňovým dokladem k faktuře č. 6130070268 vydané za stejné zúčtovací období, kdy o původní faktuře již bylo pravomocně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že faktura č. 6130225314 byla vystavena s více než půlročním zpožděním, nemohla být předchozí faktura stornována, neboť nebyla uplatněna ve stejném zdaňovacím období. Z tohoto důvodu jsou předmětné faktury na sobě navzájem nezávislé, respektive nejedná se o stejný daňový doklad a nová faktura nenahrazuje původní. Smlouva byla ukončena v souladu s čl. III Obchodních podmínek dodávky ke dni 10. 9. 2023. Na fakturu č. 6130225314 nebylo uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil řádně a včas svůj dluh vůči žalobci, požaduje žalobce zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury (ze zůstatku jistiny), tj. od 6. 10. 2023 až do úplného zaplacení.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého pobytu dle evidence obyvatel , adresa, dne 9. 9. 2024. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že žalobce na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 10. 2013 uzavřené mezi účastníky dodával jako dodavatel elektřinu žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, pro potřeby domácnosti. Za období od 15. 7. 2022 do 12. 3. 2023 vyúčtoval žalobce žalovanému dodanou elektřinu fakturou VS , var. symbol, – opravné vyúčtování za elektřinu ze dne 21. 9. 2023 na částku 35.577 Kč. Na toto vyúčtování žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl o zaplacení upomínán předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2024.Tato skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 10. 2013, faktury VS , var. symbol, – opravné vyúčtování za elektřinu ze dne 21. 9. 2023 na částku 35.577 Kč s podrobným přehledem a předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne 4. 3. 2024 včetně dokladu o odeslání.Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Při rozhodování o věci samé soud na základě předložených listin dovodil, že je žaloba důvodná. Soud vycházel z toho, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, v jehož rámci žalobce žalovanému dodával řádně elektřinu ve smluveném odběrném místě, tedy odevzdal do místa, které určil žalovaný. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu za takto odebranou elektřinu, kterou žalobce dle skutečné spotřeby žalovanému vyúčtoval. Žalovaný byl v řízení nečinný. Výši částky vyúčtované za dodanou elektřinu opravným vyúčtováním za předmětné období nezpochybňoval. Netvrdil ani neprokázal, že smluvní vztah zanikl přede dnem, do kterého žalobce cenu elektřiny účtoval. Obdobně žalovaný netvrdil a neprokázal, že z vyúčtované částky cokoli zaplatil. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1.424 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy). Celkem tedy byla přiznána odměna za zastupování ve výši 1.500 Kč a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.800 Kč. Daň činí 378 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 3.602 Kč. Náklady řízení jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za elektřinu či plyn soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá.Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.