30 C 312/2023-27 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 18.014,12 Kč s konkretizovaným úrokem a s úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 28. 1. 2021 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované vyplaceny při podepsání smlouvy a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 10.477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.101 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1.500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2.316 Kč a za sjednané pojištění 1.560 Kč. Poskytovateli úvěru tak měla žalovaná vrátit celkem 20.477 Kč v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 1. 2022. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své povinnosti ze smlouvy, ke dni 22. 10. 2021 činila dlužná jistina částku 9.500,15 Kč a dlužný poplatek částku 8.513,97 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla ze strany [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaná nereagovala na písemnou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 18.014,12 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9.500,15 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 8.513,97 Kč. Po částečném zastavení řízení v rozkazním řízení usnesením ze dne 24. 7. 2023 se nadto domáhal kapitalizovaného úroku ve výši 1.298,80 Kč, úroku z částky 9.500,15 Kč ve výši 14 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 921,91 Kč a úroku z prodlení z částky 9.500,15 Kč ve výši 8,5 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila až u jednání soudu dne 10. 1. 2024. Uvedla, že v době poskytnutí úvěru měla dvě nezletilé děti, nikoli jedno (jak bylo zjevně nesprávně uvedeno v žádosti o úvěr), s mladším dítětem byla na rodičovské dovolené. Žalovaná v té době pobírala pouze rodičovský příspěvek, z něhož určitou částku přispívala svým rodičům, u kterých s dětmi bydlela. Žalovaná si vzhledem k odstupu od uzavření smlouvy nebyla schopná vzpomenout, zda vůbec a pokud ano jaké doklady předkládala pracovníkovi poskytovatele úvěru při sepisu žádosti o úvěr. Žalovaná po nahlédnutí do žádosti o úvěr nedovedla vysvětlit, co by měl představovat tam uváděný„ ostatní příjem žadatele“. Nespecifikovala, jakého druhu příjmu se měly týkat v žádosti uvedené doklady„ výplatnice, platební výměr či platební rozpis 1/2021“, nepotvrdila, že by některý z těchto dokladů předkládala. 4. Žalovaná učinila nesporným, že z poskytnutých prostředků vrátila pouze částku 1.694 Kč. Souhlasila s tím, že je její povinností vrátit zbytek peněz, které si vypůjčila. 5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 1. 2021, smlouvou o úvěru ze dne 28. 1. 2021, tabulkou o umoření dluhu, z níž je zřejmé, že žalovaná z poskytnutých prostředků vrátila pouze částku 1.694 Kč, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 28. 1. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě které žalovaná od poskytovatele úvěru převzala částku 10.000 Kč. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit navýšené o konkretizovaný úrok, administrativní poplatek, částku za službu komfortního a flexibilního splácení a pojištění v týdenních splátkách ve výši 394 Kč. Žalovaná porušila povinnost úvěr splácet, když zaplatila částku 394 Kč dne 15. 2. 2021, částku 400 Kč ve dnech 12. 3. 2021 a 12. 4. 2021 a naposledy částku 500 Kč dne 18. 6. 2021. Žalovaná následně ve splácení nepokračovala, podle žalobce dluží částku uplatněnou v žalobě s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, o změně věřitele byla žalovaná informována. 6. Žalobce k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, odkázal na údaje zaznamenané v žádosti o úvěr, které žalovaná uvedla o svých rodinných, majetkových a příjmových poměrech. Předchůdce žalobce po žalované žádal rovněž uvedení informací o jejích měsíčních příjmech a výdajích. Na základě údajů získaných od žalované vycházel předchůdce žalobce z toho, že žalovaná má pravidelný příjem ze sociální dávky, konkrétně z rodičovského příspěvku. Žalovaná měla k ověření příjmů předkládat doklady označené jako„ platební rozpis 1/2021“, na jiném místě označené jako„ výplatnice“ či„ platební výměr“. Chybí upřesnění, který ze jmenovaných dokladů se týkal příjmu z rodičovského příspěvku. Obsah žádosti pak především postrádá údaje o doložení tzv. ostatního příjmu žadatelky. V žádosti byla v rozporu se skutečností uvedena pouze jedna vyživovací povinnost žalované, přestože v rozhodné době fakticky pečovala o dvě malé děti. Předchůdce žalobce měl přihlédnout k tomu, že žalovaná byla svobodná, v postavení matky - samoživitelky pečující o děti, kdy je třeba počítat s vyššími obvyklými výdaje na bydlení, obživu, ošacení takové ženy a na ní závislých osob. Předchůdce žalobce proto měl důsledně z prověřit zjm. existenci dalšího příjmu žalované a doklady k ověření příjmu měl specifikovat způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že žalovaná tvrzeným příjmem skutečně disponuje. <i>7. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>8. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy částku 10.000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání svého tvrzení žalobce odkázal na údaje sdělené žadatelkou o úvěr a na její povinnost jednat poctivě. Předchůdci žalobce (a ani soudu) nebyly předloženy věrohodné podklady, na základě kterých by mohl na straně příjmů či na straně výdajů považovat za osvědčenou majetkovou situaci žadatelky o úvěr. Žalovaná u jednání soudu nepotvrdila, že by v rozhodné době měla kromě rodičovského příspěvku ještě jiný příjem, obsah žádosti o úvěr nebyla soudu schopna objasnit. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Úvěr tedy nebyl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům. 11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 1. 2021 dle § 87 ZSÚ neplatná, soud k této absolutní neplatnosti přihlédl. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaného ve smlouvě, tedy úroků, poplatků a pojištění. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalované