9 C 177/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 29. 2. 2024 a po částečném zastavení řízení, o kterém zdejší soud rozhodl usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. , Anonymizováno, (právní moc dne 10. 4. 2024), se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 057,91 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč od 22. 5. 2023 do 20. 8. 2023, tj. 1 695,54 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč od 21. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky 26 148,23 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, , a žalovaným došlo dne 19. 9. 2022 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. 9103171178 (dále jen „smlouva“). Jak plyne z článku 1.1. části B) smlouvy, posuzoval právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 20. 9. 2022 peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 383 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 21. 5. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 28 645,23 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,91% ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 22 426,07 Kč až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 5/2006 civ., si smluvní strany mohou platně dohodnout, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Na základě takového ujednání se pak součet částek původní jistiny a původních přirostlých úroků nadále považuje za novou jistinu, a tudíž se nadále opět úročí pouze nově vzniklá jistina. Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 22 426,07 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 3 722,16 Kč) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 26 148,23 Kč za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 01. 6. 2023, pak žalobce uplatňoval v souladu s ujednáním v článku 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 26 148,23 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 30. 10. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozoval žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 6 915 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 3. 2023. Ke dni postoupení 30. 10. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku 36 886,46 Kč (dlužná nová jistina ve výši 26 148,23 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 1 497 Kč a dlužné úroky, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokuty a náklady vyčíslených od zesplatnění do postoupení). Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. V rámci částečného zpětvzetí žaloby žalobce zohlednil zákonný limit pro úroky z úvěru vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla před uzavřením smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného. Pro posouzení výše svých příjmů žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobce výpis z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 06, 07, 08, 09/2022). Z informací a dokladů od žalované bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 23 300 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 8 364,00 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 620 Kč stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného (zaznamenané v dokumentu Hodnocení klienta ze dne 19. 9. 2022) byly ze strany právního předchůdce žalobce zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca 13 936 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru. Zákonnou povinností poskytovatele úvěru je zjistit, zda je spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy. Žalovaný po dobu následujících 7 měsíců úvěr bez závažných porušení splácel. Žalobce vůči žalovanému neuplatnil v plném rozsahu práva vyplývající ze smlouvy, tudíž zde není dán hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi žalovaného jako spotřebitele na straně jedné a právního předchůdce žalobce, resp. následně žalobce na straně druhé. Žalobce ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 5. 2023, nárokoval z dlužné jistiny nižší úrok pouze ve výši 29,91 % ročně, který odpovídá dle ustálené judikatury trojnásobku průměrné úrokové sazby úvěrů poskytovaných bankami domácnostem dle statistiky ČNB na období 1-5 let v době uzavření smlouvy. V září 2022 činila tato sazba 9,97 % ročně. V žádném případě se nejedná o úrokovou sazbu nepřiměřenou či v době sjednání půjčky neobvyklou. Ani původním věřitelem sjednaná výše úroku není v rozporu s dobrými mravy. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru za rizikovějších podmínek, než tak činí banky, kdy nebylo vyžadováno žádné zajištění, úvěr byl žalovanému poskytnut ve velmi krátkém časovém úseku a žalovaný nemusel vynakládat žádné další finanční prostředky na jeho splácení. I kdyby soud dospěl k jinému závěru, pak z ustanovení § 577 občanského zákoníku vyplývá, že „je-li neplatnost (pozn. právního jednání) jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.“ Ustanovení § 577 o. z. je projevem zásady in favorem negotii vyjádřené § 574, který stanoví, že na právní jednání se má hledět spíše jako na platné než jako na neplatné.3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 23. 8. 2024. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřel se žalovaným dne 19. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. 9103171178. Před uzavřením smlouvy provedl právní předchůdce