9 C 301/2024-37 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 25. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 33 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. za dobu od 23. 7. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty 2 136,30 Kč. Vymáhaná částka sestávala z jistiny ve výši 27 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč a z poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 22. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. 24025815, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a dále poplatky za zvolené služby. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti zjistil u žalované informace o celkovém počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, o počtu členů domácnosti majících příjem, o pravidelných měsíčních výdajích uvedených spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, o čistých měsíčních příjmech uvedených spotřebitelem a další. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v registrech - centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a interních registrech historie klienta. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky vyplývajícími ze zák. č. 257/2016 Sb. Žalobce takto nahlédl do databází vedených spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 21 823 Kč a umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Smlouva se žalovanou byla uzavřena elektronicky, přičemž se žalovaná jednoznačně identifikovala. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. , č. účtu, dne 22. 6. 2023 ve výši 27 000 Kč. Žalovaná si při sjednání úvěru zvolila službu „, Anonymizováno, “ za poplatek 165 Kč. Úvěr byl splatný dne 22. 7. 2023. Žalovaná na dlužnou částku nic nezaplatila. Žalobce požadoval zaplacení dlužné jistiny ve výši 27 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč. Žalobce byl oprávněn v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobce ji požadoval pouze za dobu od 23. 7. 2023 do 21. 10. 2023 celkem ve výši 2 136,30 Kč. Žalované byla odeslána předžalobní výzva ze dne 30. 5. 2024. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k tomuto jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 11. 11. 2024. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 22. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním až do výše 27 000 Kč. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalované částku 27 000 Kč za poplatek, který při čerpání celého úvěrového limitu činil 6 750 Kč. Pro případ jednorázového čerpání celého úvěrového limitu se žalovaná zavázala žalobci splatit celkem 33 915 Kč do 22. 7. 2023. Částka 27 000 Kč byla poukázána na účet žalované dne 22. 6. 2023. Součástí smlouvy byl sazebník. Dle článku 3. nazvaného Náklady úvěru a smluvní pokuty byl žalobce oprávněn v případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po splatnosti až do zaplacení dluhu. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované zohledňoval pravidelné měsíční výdaje na půjčky (3 200 Kč), další nezbytné výdaje (2 000 Kč) a ostatních zbytné výdaje (500 Kč). Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti činila výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované 21 823 Kč. Při zohlednění vypočítaných minimálních výdajů 4 670 Kč a rezervy na výdaje 600 Kč zůstával z příjmu uvedeného žalovanou (21 300 Kč) disponibilní příjem 15 600 Kč. Dle žalobce tak došlo k úspěšnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Příjmy žalované byly ověřeny z výpisů z účtu, které žalobci poskytla. Předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2024 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 39 381,43 Kč a nákladů právního zastoupení. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, ze sazebníku, z popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek, z listiny nazvané Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, z kopie občanského průkazu, z dokladu o poukázání částky 27 000 Kč na účet označený žalovanou, z listiny nazvané Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . a z předžalobní výzvy k plnění s dokladem o odeslání.4. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Uzavřená smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou, protože žalovaná tuto smlouvu uzavírala jako nepodnikající fyzická osoba (tato skutečnost ostatně vyplývá i z označení smlouvy). Soud proto byl povinen zkoumat, zda žalobce jako poskytovatel úvěru splnil povinnost vyplývající z výše citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalobce ověřil výši příjmů žalované z výpisů z účtů (tedy nespokojil se s pouhým tvrzením žalované o výši příjmů). Žalobce dospěl k závěru, že disponibilní příjem žalované, tj. příjem použitelný i pro plnění závazků z úvěrové smlouvy, činí 15 600 Kč měsíčně. Za tohoto stavu však žalobce nemohl dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná totiž měla do jednoho měsíce po poskytnutí úvěru splatit nejen dlužnou jistinu 27 000 Kč, ale i poplatky za poskytnutí úvěru, celkem tedy částku 33 915 Kč. Tato částka více jak dvakrát převyšuje zjištěný disponibilní příjem žalované. V okamžiku uzavření smlouvy tak musely být dány zcela zásadní pochybnosti o tom, že žalovaná bude schopna svůj závazek ze smlouvy řádně splnit. Nelze tak mít za to, že úvěr byl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům. Dle soudu tak nelze než dovodit, že žalobce nepostupoval v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem pak je neplatnost uzavřené smlouvy z důvodu uvedeného v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Uplatněný nárok žalobce tak je nutno posuzovat jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.7. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že žalobci z poskytnuté jistiny 27 000 Kč cokoliv splatila. Žalovaná tak je povinna žalobci zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení částku 27 000 Kč v době přiměřené jejím možnostem. Soud dovodil, že takovou dobou je doba jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Soud vychází z toho, že úvěr byl splatný již dne 23. 7. 2023, tedy p