9 C 320/2023-19 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 10. 11. 2023 a upřesněnou dne 30. 11. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný nabyl dne 2. 9. 2021 vlastnictví k vozidlu, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 2. 9. 2021 se žalovaným kupní smlouvu, kterou žalovanému převedla vlastnické právo k vozidlu. Následně žalobkyně zjistila, že žalovaný nezajistil provedení změny údaje o vlastníku vozidla v registru vozidel, ač tak měl podle plné moci učinit. Žalobkyně žalovaného vyzvala ke splnění uvedené povinnosti. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nijak nereagoval. Žalobkyně poté podala samostatnou žádost o zápis změny vlastníka vozidla [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství. Na základě této žádosti úřad vyzval žalovaného k doložení dokladů potřebných k provedení změny údaje o vlastníku vozidla. Žalovaný si tuto výzvu u provozovatele poštovních služeb nevyzvedl. Vzhledem k tomu nebylo možno ze strany správního úřadu změnu údaje o vlastníku vozidla provést. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k tomuto jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedeno v záhlaví rozsudku dne 15. 12. 2023. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne 2. 9. 2021 kupní smlouvu podle ustanovení § 2079 a následujících občanského zákoníku Touto kupní smlouvou prodala žalobkyně žalovanému [značka automobilu] typ [anonymizováno], [VIN kód], za kupní cenu 22 000 Kč. Dle čl. VI. kupní smlouvy měl zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel kupující, a to na svůj náklad, k čemuž mu žalobkyně jako prodávající udělila plnou moc. Žalobkyně pro tyto potřeby rovněž podepsala formulář žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla. Uvedené skutečnosti soud zjistil z kupní smlouvy a z formuláře. 4. Z usnesení [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 22. 8. 2023, č. j. ODSH 78882/2023, soud zjistil, že jmenovaný úřad zastavil řízení o žádosti žalobkyně o změnu vlastníka motorového vozidla. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že správní orgán zaslal dne 13. 7. 2023 na adresu žalovaného jako nového vlastníka výzvu k doložení dokladů potřebných k provedení změny vlastníka. Obálka s výzvou byla vrácena zpět úřadu, neboť nebyla ve lhůtě 10 dnů ode dne připravení k vyzvednutí, tedy od 17. 7. 2023, vyzvednuta u provozovatele poštovních služeb (Česká pošta s. p.). Bez dokladů určených zákonem není možné provést změnu vlastníka. Proto správní orgán rozhodl zastavení řízení, když v registru vozidel je jako vlastník vozidla stále vedena žalobkyně. Ze zprávy téhož úřadu ze dne 4. 12. 2023 pak soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel sporného vozidla je v registru vozidel nadále vedena žalobkyně. 5. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Dle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 8. Soud předně dovodil, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalovaný nijak nerozporoval, že sporné vozidlo od žalobkyně dne 2. 9. 2021 koupil. V rozporu s uzavřenou smlouvou (článek VI.) žalovaný jako kupující nezajistil u příslušného správního úřadu změnu údaje o vlastníku a provozovateli vozidla. Za tohoto stavu aktuálně není možné dosáhnout změny údajů v registru vozidel, konkrétně zápisu žalovaného jako osoby, která se dne 2. 9. 2021 stala vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žaloba o určení vlastnictví k vozidlu jako k movité věci tak je v podstatě jediným prostředkem, jak dosáhnout uvedení údajů v registru vozidel do souladu s faktickým stavem. 9. V nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, se k možnosti určení vlastnictví k vozidlu v občanském soudním řízení mj. uvádí:„ ... 51. Konečně je třeba se zaměřit na navrhovatelem tvrzený rozpor napadeného ustanovení s právem každého domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Jak se podává ze shora uvedeného, právní řád v situaci předvídané v § 8a zákona č. 56/2001 Sb. poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka vozidla dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení. Ústavní soud přitom neshledává nepřiměřeným, že případné negativní důsledky nesouladu údajů zapsaných v registru vozidel se skutečným stavem nelze odstranit přímo ve správním řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. 52. Zaprvé, napadené ustanovení zákona nelze vykládat izolovaně, nýbrž v návaznosti na právní řád jako celek (srov. obdobně bod 46 nálezu ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.) či bod 75 nálezu ze dne 26. 1. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 22/17 (124/2021 Sb.)). Zadruhé, právě zde je nutné přihlédnout k tomu, že řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. je koncipováno jako řešení situace, do které se dosavadní či nový vlastník dostal v důsledku porušení své původní povinnosti podat společnou žádost ve stanovené lhůtě podle § 8 odst. 2 téhož zákona, a to včetně požadovaných dokumentů. 53. Shora uvedené právní prostředky civilního soudnictví lze považovat za účinné, neboť se z ničeho nepodává zájem na mimořádně rychlém vyřešení dané situace. Vždy je sice zájem na co nejrychlejším řešení určité záležitosti před orgánem veřejné moci, zde je však jistá komplikovanost a možná zdlouhavost řešení kompenzována právě tím, že nový nebo dosavadní vlastník se dostal do posuzované situace vlastním přičiněním (porušením zákonné povinnosti). Nadto, nesoučinnost jedné z osob je věcí nastavení vzájemných práv a povinností nového a dosavadního vlastníka. Je proto legitimní, ponechává-li právní řád řešení takové záležitosti na civilních soudech... 55. Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“ 10. Vycházeje ze shora uvedených závěrů soud žalobě vyhověl a určil, že žalovaný nabyl dne 2. 9. 2021 vlastnické právo ke spornému vozidlu, když vozidlo zakoupil od žalobkyně, která vlastnické právo na žalovaného převedla kupní smlouvou. 11. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky činí výše paušální náhrady 300 Kč za každý úkon. Soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výloh za 2 úkony (sepis žaloby a doplnění žaloby). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř..