11 C 239/2025-90 — Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 453,79 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 7042118033 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 1. 2021, ve znění Všeobecných obchodních podmínek a Úvěrových podmínek jako nedílné součásti smlouvy. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaného úroku ve výši 15,99 % ročně, sjednaných poplatků a nákladů souvisejících se správou úvěru pravidelnými měsíčními splátkami splatnými vždy do každého 15. dni v měsíci ve výši 565 Kč. Žalovaný se dostal se do prodlení s hrazením splátek úvěru a úvěr navzdory upomínání žalobkyně řádně nesplácel, čímž porušil svou smluvní povinnost. Žalobkyně poté, co se žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou 2 splátek úvěru, využila svého smluvního oprávnění a prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 2. 10. 2024 a dopisem – upomínkou vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy. Dlužná pohledávka činí částku 24 453,79 Kč (z toho částku 22 653,79 Kč na jistině, 1 800 Kč na poplatcích, částku 1 782,80Kč na kapitalizovaném úroku z jistiny úvěru ve výši 12,75% ročně za dobu od 3. 10. 2024 do 12. 5. 2025, částku 1 781,08 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení z řádně a včas neuhrazených splátek za dobu od 4. 10. 2024 do 12. 5. 2025) s běžícím příslušenstvím – smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 22 653,79 Kč od 13.05.2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 22 653,79 Kč od 13.05.2025 do zaplacení.Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a schvalování úvěru vycházela žalobkyně z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, které byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ; výpočtem byla zjištěna částka disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, žalobkyně žalovaného na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky shledala jako úvěruschopného, žádosti o úvěr proto vyhověla a žalovanému úvěr poskytla.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání nařízenému na den 11. 12. 2025 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 3. 11. 2025. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a jejích nedílných součástí – všeobecných obchodních podmínek a ceníku, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 12. 1. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaného úroku ve výši 15,99 % ročně, sjednaných poplatků a nákladů souvisejících se správou úvěru pravidelnými 95 měsíčními splátkami splatnými vždy do každého 15. dni v měsíci ve výši 565 Kč, počínaje splátkou splatnou ke dni 15. 2. 2021.Z výpisů z úvěrového účtu, upomínky ze dne 31. 8. 2024 a vyrozumění o zesplatnění ze dne 2. 10. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný neplnil své platební povinnosti dle úvěrové smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně učinila splatným celý zůstatek úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě veškerých pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z potvrzení o ověření úvěruschopnosti klienta a výpisu z běžného účtu bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru u společnosti , právnická osoba, v částce 54 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení byly uvedeny částkou 8 240 Kč, měsíční splátky byly zjištěny cestou dotazu na CCB v celkovém objemu 23 991 Kč. Žalovaným deklarovaný příjem byl zjištěn a ověřen z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u žalobkyně za dostatečně dlouhé období předcházející uzavření úvěrové smlouvy (6 – 12/2020).Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2025 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který s ohledem na kvalifikované prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek prohlásila za splatný ke dni 2. 10. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě pohledávek. Po zohlednění žalovaným provedených plateb na jistinu, úrok a poplatky za období do doby zesplatnění úvěru činí celková výše dluhu z titulu úvěrové smlouvy částku částku 22 653,79 Kč na jistině úvěru a částku 1 800 Kč na poplatcích, žalobkyně dále požaduje sjednané smluvní příslušenství, tj. kapitalizovaný a běžící smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z jistiny dle žalobní specifikace a dále rovněž kapitalizovaný a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny dle žalobní specifikace. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval a dluh neuhradil ani navzdory předžalobní upomínce. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na úvěr zaplatil více, než žalobkyně zohlednila v podané žalobě.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ).Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně resp. žalobkyní a žalovaným vzniknul platný smluvní závazek z titulu smlouvy o úvěru, kterou soud s ohledem na povahu smluvních stran a obsah závazku posoudil jako smlouvu spotřebitelském úvěru v režimu ZSÚ. Na jejím základě žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému za sjednaných podmínek úvěr, který se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Soud shledal, že žalobkyně při hodnocení finanční situace žalovaného vynaložila náležitou odbornou péči a dostála své zákonné povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalovaný dosahoval v době uzavření úvěrové smlouvy jím deklarovaného příjmu, který byl žalobkyní řádně ověřen, přičemž lze konstatovat, že měl po vynaložení všech nezbytných měsíčních nákladů a