11 C 39/2025-55 — Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 915,25 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 845765001 uzavřené dne 31. 3. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem se , adresa, , IČ , IČO, jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit nejpozději do 30. 6. 2024. Úvěr byl žalované vyplacen v období od 31. 3. 2023 do 5. 12. 2024 bezhotovostním převodem na účet žalované č.ú. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, kdy ani navzdory výzvám právní předchůdkyně žalobkyně své platební povinnosti nesplnila, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a úvěrovou smlouvu ke dni 31. 5. 2024 vypověděla.K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že žalovaná podpisem úvěrové smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, vyjádřila souhlas s tím, aby právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dlužnických registrech; žalovaná současně stvrdila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích platebních povinností. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy upomenut předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2024.2. Žalovaná učinila nesporným uzavření úvěrové smlouvy, čerpání úvěru ve výši 50 000 Kč a úhrady na úvěr v celkové částce 73 362,80 Kč. Žalovaná nárok žalobou uplatněný výslovně neuznala, je přesvědčena o tom, že zaplatila co měla, bohužel v době uzavření úvěrové smlouvy byla v nepříznivé finanční situaci a ocitla se v dluhové pasti. Za pomoci rodiny a svého bratra však již vše doplatila a vyřešila.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 845765001 ze dne 31. 3. 2023 ve znění postupně uzavíraných dodatků, jimiž byla měněna výše jistiny poskytnutého (resp. dosud nesplaceného) úvěru a podmínky splatnosti, kdy poslední dodatek byl uzavřen dne 30. 12. 2023 a z obchodních podmínek , právnická osoba, bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, jako právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Doba trvání úvěru byla původně ujednána na 12 měsíců dní a úvěr tak byl splatný ke dni 31. 3. 2024. Doba trvání úvěru a jeho splatnost byla měněna postupně uzavíranými dodatky, kdy po naposledy uzavřeném dodatku ze dne 30. 12. 2023 byla doba úvěru ujednána na 6 měsíců a jeho splatnost ke dni 30. 6. 2024 Žalovaná se spolu s úvěrem zavázal uhradit žalobkyni rovněž sjednaný úrok z úvěru, jakož i další platby s úvěrem související. V souvislosti se smluvně ujednanou možností prodloužit splatnost úvěru uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nejméně částku 6 640 Kč, jak vyplývá z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 20.4.2023.Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 73 362,80 Kč – tj. 5 splátek po 7 046,56 Kč, 1 splátku ve výši 7 080 Kč, 1 splátku ve výši 7 050 Kč a dále částky 2 000 Kč, 5 000 Kč a 7 000 Kč (poplatky za prodloužení splatnosti úvěru) a před podáním žaloby dále částku 10 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 6.12.2023 vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 845765001 se stala žalobkyně, žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna a současně jí byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované celkem částku 50 000 Kč. Žalovaná na úvěr a dále v souvislosti s opakovaným prodlužováním splatnosti úvěru uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 73 362,80 Kč. Pohledávka za žalovanou z titulu úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované původním věřitelem oznámena.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjm