29 C 68/2025-59 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 30. 4. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 956 494,21 Kč s příslušenstvím, a to úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 903 760,79 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným došlo dne 9. 8. 2022 k uzavření Smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. 2022_CZ_00340541 na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému úvěru ve výši 1 000 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal splatit včetně veškerého příslušenství v 96 pravidelných splátkách. Žalovanému byl úvěr poskytnut na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. V upomínce ze dne 16. 5. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k jeho úhradě. Nárok žalobkyně se skládá z dosud nesplacené jistiny ve výši 903 760,79 Kč a smluvního úroku ve výši 52 733,42 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení.2. Žalovaný uvedl, že dlužnou částku nezpochybňuje a souhlasí se splácením. Požádal o stanovení splátek ve výši maximálně 10 000 Kč měsíčně s ohledem na jeho finanční situaci. Hradí výživné ve výši 25 000 Kč měsíčně, splácí další pohledávky ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jeho čistý měsíční příjem činí v průměru 52 000 Kč. Zároveň požádal o odklad zahájení splácení do 15. 1. 2026, kdy předpokládá stabilizaci své finanční situace.3. Předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného posuzovala informace o jeho pracovním poměru, výši příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s příjmem ve výši 70 000 Kč měsíčně, jeho výdaje činí 15 207 Kč. K ověření příjmů žalovaný doložil výpis z běžného účtu za květen 2022.4. Dne 10. 11. 2025 proběhlo jednání, při kterém žalovaný uvedl, že jeho příjem je ve výši 52 000 Kč, hradí výživné ve výši 25 000 Kč, další pohledávky má ve výši 8 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení ve výši 15 000 Kč a ostatní výdaje odhadl ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný při jednání nesporoval, že smlouvu s právní předchůdkyní uzavřel a že smluvní závazky řádně neplnil. Sdělil, že již splatil 200 000 Kč, zpochybnil výši částka, náklady žalobkyně mu přijdou nepřiměřené. Zástupce žalobkyně souhlasil s měsíčními splátkami ve výši 10 000 Kč, jak uvedl žalovaný v rámci písemného vyjádření. Žalovaný uvedl, že je ochoten splácet měsíčně 4 000 Kč, kdy není více schopen hradit. Sdělil, že se chystá podat návrh na povolení oddlužení.5. Soud vzal na základě účastníky předložených listin za prokázané následující skutečnosti, Anonymizováno6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. 2022_CZ_00340541 ze dne 9. 8. 2022 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru, spotřebitelský úvěr ve výši 1 000 000 Kč, kdy úvěr činil samotný úvěr 998 500 Kč a 1 500 Kč činil poplatek za poskytnutí úvěru. Čerpání úvěru bylo sjednáno tak, že částka ve výši 99 987 Kč byla čerpána na spotřebitelský úvěru u , právnická osoba, ., částka ve výši 57 147 Kč byla čerpána na další spotřebitelský úvěr u , právnická osoba, ., částka ve výši 47 100 Kč byla čerpána na spotřebitelský úvěru u , právnická osoba, ., částka ve výši 89 144 Kč na spotřebitelský úvěru u , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, částka ve výši 428 154 Kč na spotřebitelský úvěr u , právnická osoba, ., částka ve výši 152 057 Kč na kreditní kartu u , Anonymizováno, – , právnická osoba, ., a částka ve výši 15 074 Kč na kontokorentu u , právnická osoba, . Zbylá částka ve výši 109 846 Kč byla vyplacena ve prospěch klienta – žalovaného na jeho účet. Dále byla sjednána fixní úroková sazba ve výši 8,99 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 9,41 %. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit tak byla určena na 1 409 430,64 Kč. První splátka byla sjednána na dne 15. 9. 2022. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 14 646 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že ta dne 9. 8. 2022 akceptovala návrhu na uzavření shora uvedené smlouvy. Součástí shora uvedené smlouvy byla informace o spotřebitelském úvěru, obecné obchodní podmínky a produktové obchodní podmínky pro úvěry.7. Z dopisu ze dne 16. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému okamžitou splatnost úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky, kdy evidovali pohledávku ve výši 972 675 Kč, z toho po splatnosti ve výši 132 774,85 Kč. Úvěr byl zesplatněn z důvodu porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, a to nehrazení úvěru řádně a včas.8. Ze smlouvy o postoupení ze dne 9. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku žalovaného na žalobkyni. Oznámení o postoupení byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 12. 9. 2024.9. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 19. 1. 2025.10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné sobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splní své mluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou ve takto stanovená.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Soud má za prokázané, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část jistiny, kterou se zavázal uhradit, tj. 903 760,79 Kč a smluvního úroku ve výši 52 733,42 Kč. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny. Žalovaný nejdříve uvedl, že dlužnou částku nezpochybňuje a žádá o stanovení splátek ve výši maximálně 10 000 Kč měsíčně. Následně však žalovaný zpochybňoval výši dlužné částky, kdy již 200 000 Kč uhradil, zpochybnil náklady žalobkyně a žádal o stanovení splátek ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný neuvedl, proč se jeho stanovisko změnilo a ke svým tvrzením neuvedl podrobnosti a nepředložil žádné listiny, žádné důkazy ke svým tvrzením nenavrhl. Žalovaný tak neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl v plné výši.17. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat