30 C 154/2025-34 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doplněnou podáním doručeným soudu dne 2. 7. 2025 domáhal snížení výživného pro žalovaného z částky 3 200 Kč na částku 800 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2025. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným není v kontaktu a nestýkají se. Žalobci se dne 21. 10. 2024 narodil syn , Anonymizováno, , žalobci tedy přibyla další vyživovací povinnost, což je důvodem pro snížení výživného pro žalovaného.2. Žalovaný se snížením výživného nesouhlasil. Uvedl, že je studentem 4. ročníku , právnická osoba, , adresa, , v letošním školním roce bude skládat maturitní zkoušku. Žalovaný si při studiu přivydělává, příjem si spoří, na úhradu jeho aktuálních potřeb je využíváno výživné od otce.3. Soud vzal na základě souhlasných prohlášení účastníků a z obsahu spisu sp. zn. , spisová značka, za prokázané, že žalobce má kromě žalovaného další tři vyživovací povinnosti. Výživné pro žalovaného bylo stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově z 23. 11. 2023 č.j. , spisová značka, v částce 3 200 Kč měsíčně. Podle téhož rozsudku měl žalobce na syna , Anonymizováno, , nar. , datum, , povinnost platit výživné 2 600 Kč měsíčně. Nezletilý , Anonymizováno, byl následně rozsudkem ze dne 21. 1. 2025 č.j. 26 P a Nc 8/2024 - 102 svěřen do společné péče rodičů, žalobce na něj v době rozhodování soudu o snížení výživného pro zletilého Daniela výživné neplatí. Dne 13. 10. 2025 podala matka , jméno FO, návrh na svěření , Anonymizováno, do své péče, neboť syn má zájem být u ní nikoli u otce, společná péče rodičů neprobíhá. O změně péče o nezl. , Anonymizováno, a o výživném pro něj soud zatím nerozhodl. Na nezletilou , Anonymizováno, , nar. , datum, , žalobce platí soudem určené výživné 2 200 Kč měsíčně. Žalobci se dne 21. 10. 2024 narodil syn , Anonymizováno, , rodiče , Anonymizováno, spolu žijí a pečují o dítě společně. Žalovaný studuje na střední škole (, právnická osoba, , adresa, ), navštěvuje 4. ročník denního studia, který bude v roce 2026 ukončen maturitní zkouškou.4. Z rozsudku zdejšího soudu z 23. 11. 2023 č.j. , spisová značka, se podává, že soud při rozhodování o výživném vycházel z následujících skutečností: Ze sdělení zaměstnavatele otce soud zjistil, že průměrný čistý měsíční výdělek otce za období od dubna do září 2023 činil 28 430 Kč spolu se stravenkovým paušálem v průměrné výši 1 413 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem je uveden včetně daňového bonusu v průměrné výši 3 872 Kč, který od 1. 10. 2023 začala uplatňovat matka. Ze sdělení zaměstnavatele matky soud zjistil, že její průměrný čistý měsíční výdělek činí zhruba 26 000 až 27 000 Kč. Matka kromě dětí nesdílela společnou domácnost s žádnou další osobou, neměla jiné příjmy než ze zaměstnání. Otec sdílel domácnost společně s partnerkou, příjem pobíral pouze ze zaměstnání. Žádný z rodičů neměl jiné děti, než , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .5. Ze sdělení zaměstnavatele žalobce soud zjistil, že jeho průměrný čistý měsíční výdělek za období od února 2025 do září 2025 činil 24 000 Kč, výše příjmu se v jednotlivých měsících neměnila. Žalobci byl vyplácen stravenkový paušál v průměrné výši 2 037 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalobce pro účely výpočtu výživného tedy činí 26 000 Kč. Ze sdělení zaměstnavatele matky , jméno FO, soud zjistil, že její průměrný čistý měsíční výdělek činí zhruba 36 000 Kč, příjem je uveden včetně uplatňovaného daňového zvýhodnění na děti v částce 5 447 Kč měsíčně.6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda vyživovací povinnost žalobce (otce) k žalovanému (synovi) stále trvá. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaný studuje v denním studiu na střední škole v Trutnově, tedy řádným studiem se připravuje na své budoucí povolání. Skutečnost, že žalovaný si při studiu „přivydělává“, není důvodem pro zánik vyživovací povinnosti rodičů. Brigádní přivýdělek zletilého dítěte při studiu neznamená, že by dítě nabylo trvalou a plnou schopnost se samo živit, neboť právě řádné studium brání schopnosti dítěte samo se živit. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný své studium na střední škole zanedbával. Žalobce ani nenamítal, že by jeho vyživovací povinnost k žalovaného zanikla.8. Podle § 163 o.s.ř., rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.9. Žaloby ve věci vyživovací povinnosti mezi zletilými osobami se projednávají ve sporném civilním řízení, a to i tehdy, má-li být rozsudkem měněno předchozí rozhodnutí, vydané ještě v řízení opatrovnickém; procesně je změna předchozího pravomocného rozhodnutí realizována na základě § 163 o.s.ř. Soud se při projednání věci zabývá pouze těmi okolnostmi, k jejichž podstatné změně v mezidobí došlo. Základní podmínkou pro změnu dříve stanovené výše výživného, je změna poměrů na straně žalobce a/nebo žalovaného. Žalobce v řízení navrhoval snížení výživného, neboť se mu narodilo další dítě a přibyla mu tedy další vyživovací povinnost. K jiné změně poměrů u žalobce nedošlo, výše jeho výdělku z pracovního poměru zůstala zachována (přechod daňového bonusu na matku žalovaného a dalších dětí byl uskutečněn již před vydáním rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne 23. 11. 2023). U žalovaného, který pokračuje ve studiu na stejné střední škole, se poměry žádným způsobem nezměnily.10. Soud se zabýval otázkou, zda narození syna , Anonymizováno, žalobci dne 21. 10. 2024 představuje takovou změnu poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného pro žalovaného. Soud vycházel z příjmu žalobce ve výši 26 000 Kč a jeho vyživovací povinnosti ke čtyřem dětem ve věku 18, 14, 9 a 1 rok. Aktuálně stanovené výživné pro žalovaného v částce 3 200 Kč nepřesahuje doporučenou výši výživného, která by se zohledněním počtu vyživovaných dětí a jejich věku mohla dosahovat až 14 % čistého příjmu povinného. Přestože tedy žalobci objektivně přibyla další vyživovací povinnost, nejde o změnu poměrů, pro kterou by měl soud výživné pro žalovaného snížit. S ohledem na uvedený závěr rozhodl soud o zamítnutí žaloby.11. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení neúspěšný, žalovaný žádné náklady řízení k náhradě neuplatnil a podle obsahu spisu mu ani nevznikly. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.