30 C 182/2025-87 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala držební ochrany k ve výroku uvedeným nemovitostem a obnovení stavu před narušením držby. Uvedla, že žalobkyně v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, vlastní bytovou jednotku č. 8/1, žalovaná bytovou jednotku č. 8/2. Žalobkyně pak vlastní většinový spoluvlastnický podíl na pozemku st. p. č. , stavební parcela, . Ačkoliv obě účastnice uzavřely dne 13. 5. 2014 dohodu spoluvlastníků budovy, podle níž mj. žalobkyni náleží právo spoluužívat prostory ke společnému užívání a všechny společné části nemovitostí (přičemž toto pokojné užívání trvalo fakticky již od roku 2006), tak žalovaná nechala v období od 3. 6. 2025 do 6. 6. 2025, kdy byla žalobkyně na dovolené, postavit ve společném prostoru sádrokartonovou zeď. Tím dochází k rušení držby vlastnického práva žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti a rušení užívacího práva vyplývajícího z dohody, neboť zeď byla umístěna do společného prostoru bez souhlasu žalobkyně.2. Podáním ze dne 22. 7. 2025 navrhla žalobkyně změnu žaloby, neboť žalovaná přistavěla k již zmíněné zdi skleněné tabule zasazené v plastových rámech a vnější venkovní hliníkové žaluzie ve vodících lištách, a to opět bez souhlasu žalobkyně. Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením ze dne 30. 7. 2025.3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji považovala za nedůvodnou. Občasná přítomnost žalobkyně v prostoru před vchodovými dveřmi žalované nezakládá žádnou právně relevantní držbu. Posledním pokojným stavem bylo naopak výlučné užívání tohoto prostoru žalovanou. Zakladatelský dokument domu – Dohoda spoluvlastníků z roku 2013 – uvedený prostor ve výčtu společných částí vůbec neuvádí. Žalovaná si zbudováním zdi, okem a žaluzií chtěla jednak chránit své soukromí, jednak chránit majetek před povětrnostními vlivy. Stavební záměr konzultovala žalovaná ústně se stavebním úřadem, který jí potvrdil, že se může tento záměr realizovat bez povolení. Jednání žalobkyně je šikanózní a zjevným zneužitím práva, neboť sama se dopustila obdobného jednání v mnohem větším rozsahu, když na pozemku nechala bez souhlasu žalované zbudovat pergolu a zahradní domek. Obě účastnice si různé stavební postupy na společném pozemku v minulosti tolerovaly.4. Z listin založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisů z katastru nemovitostí (č. l. 9-10, 13-14, 17-18) soud zjistil, že žalobkyně vlastní bytovou jednotku č. 8/1 v domě č. p. , Anonymizováno, , který stojí na pozemku p. č. St. , stavební parcela, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , list vlastnictví, pro , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná vlastní v stejném rodinném domě jednotku č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /2. K pozemku p. č. St. , stavební parcela, mají obě účastnice spoluvlastnická podíl – žalobkyně o velikosti 2421/4685, žalovaná o velikosti 2264/4685.6. Z fotografií založených ve spise (č. l. 3, 4, 6, 11, 15, 16, 20, 21, 30, 32) soud zjistil, že stěna zbudovaná žalobkyní se nachází v prostoru před vchody do bytových jednotek, přičemž je směrována kolmo ke vchodu do bytové jednotky ve vlastnictví žalované a vodorovně ke vchodu do jednotky ve vlastnictví žalobkyně. Od jednotky žalobkyně je vzdálena (velmi) zhruba jeden až dva metry, kdy se za stěnou nachází i okno bytové jednotky žalobkyně. Z fotografií vyplývá, že žalobkyně předmětnou plochu užívala (dekorace, sezení apod.). Na fotografiích je dále zachycen muž, který zhotovuje sádrokartonovou zeď.7. Z fotografií přiložených ke změně žaloby (č. l. 40-44) soud zjistil, že žalovaná nechala vodorovně k jihovýchodní obvodové stěně stavby rodinného domu přistavět skleněné tabule zasazené v plastových rámech a vnější venkovní hliníkové žaluzie ve vodících lištách. Totéž soud zjistil z fotografií přiložených žalovanou (č. l. 67-78).8. Z e-mailové korespondence žalobkyně (č. l. 7-8) soud zjistil, že měla zarezervovaný pokoj v hotelu Lesana v termínu od 3. 6. do 6. 6. 2025.9. Z ilustrativního schématu bytových jednotek (č. l. 12) soud zjistil, že nově zhotovená zeď je směrována jihovýchodním směrem a nachází se na společném pozemku (není součástí žádné bytové jednotky).10. Z dohody spoluvlastníků budovy (č. l. 22-26) soud zjistil, že účastnice uzavřely dohodu, v níž mj. v čl. XI. odst. 3 ujednaly, že mají právo spoluužívat prostory určené ke společnému užívání a všechny společné části budovy a pozemku.11. Z předžalobní výzvy, podacího lístku a zprávy (č. l. 27-29) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k odstranění předmětné zdi a uvedené celého prostoru před vstupy do bytových jednotek do původního stavu s upozorněním na možnost podání žaloby.12. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je přítelem žalobkyně a zná i její sestru (žalovanou). Před odjezdem na dovolenou žalobkyně dala žalované souhlas k legalizaci postavené pergoly. Po návratu z dovolené však zjistil, že je cca 90 cm před jejich oknem do koupelny zbudovaná zeď. Prostor před vchodovými dveřmi rodina žalobkyně běžně užívala. Přítel žalované uvedl, že už se na ně nechce dívat a že si to zadělá, protože chce soukromí. Po návratu z další dovolené byl prostor zasklen a před ním jsou stahovací žaluzie. Rodina žalobkyně má na pozemku postavenou pergolu a zahradní domek, které nevyžadují stavební povolení.13. Z cenové nabídky , jméno FO, (č. l. 76) soud zjistil, že zhotovení venkovních žaluzií a hliníkové lamely mělo být provedeno dne 18. 7. 2025.14. Ze zpráv mezi žalobkyní, žalovanou a (dle tvrzení žalobkyně) druhem žalované (č. l. 33-34) soud zjistil, že žalobkyně vyjádřila nesouhlas se zbudován zdi a požadovala její odstranění. Druh žalované sdělil, že je to normální, dělá na svém.15. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.16. Podle § 178 o. s. ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.17. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.18. Na základě zjištěných skutečností a uvedených ustanovení soud posoudil věc následovně:Žalobkyně se o rušebním činu žalované, který spočíval původně ve vybudování sádrokartonové zdi, dozvěděla 6. 6. 2025 při návratu z dovolené. Lhůta 6 týdnů ve smyslu § 1008 odst. 1 o. z. proto trvala do 18. 7. 2025, přičemž žaloba byla podána právě v tento den. Byla tedy podána včas. Změna žaloby pak byla podána v řádu jednotek dnů poté, co žalobkyně zjistila další rušební čin žalované, a proto i změna žaloby byla učiněna včas.19. Žaloba je zároveň důvodná. Žalobkyně prokázala, že má spoluvlastnické právo k předmětnému společnému prostoru, na němž byla žalovanou vybudována sádrokartonová zeď a na tuto zeď navazující skleněné tabule s plastovými rámy a venkovními žaluziemi spolu s jejich vodícími lištami. Důkazy provedenými při jednání bylo prokázáno, že se jedná o společný pozemek účastnic (nejedná se o součást bytové jednotky žalované). Rovněž bylo prokázáno, že se účastnice výslovně dohodly na tom, že obě mají právo užívat společné části nemovitosti. Námitka žalované, že v dohodě není tento prostor výslovně určen, není případná. Jednak v dohodě o užívání spoluvlastníků budovy jsou společné části (zejm. položky základy a hlavní vodorovné a svislé konstrukce) vymezeny natolik vágně, že předmětný prostor je možné pod ně podřadit, jednak i pokud by na tuto část dohoda nedopadala, mohla by žalobkyně a její rodina tento prostor užívat vzhledem k existenci podílového spoluvlastnictví. Bylo také prokázáno (což ostatně ani žalovaná nesporuje), že v minulosti (před rušebními činy) žalobkyně uvedený prostor užívala – takový byl tedy poslední pokojný stav před rušebními činy žalované. Žalobkyně přitom souhlas se zbudování zdi, oken atd. na společném prostoru nedala, naopak prokázala, že jí tyto stavební úpravy provedené z vůle žalované významně ztěžují, v současnosti dokonce znemožňují užívání společných částí nemovitosti. Konečně názor žalované, že nárok žalobkyně je zneužitím práva či v rozporu s dobrými mravy, soud nesdílí. I pokud by žalobkyně zbudovala pergolu, zahradní domek nebo jinou stavbu neoprávněně, nezakládalo by touto žalobou uplatněného nároku zneužití práva. V tomto typu řízení totiž soud zjišťuje pouze, jaká byla poslední držba a kdo (a jak) ji svémocně narušil (§ 178 o. s. ř.).20. Shrneme-li výše uvedené, tak žalobkyně své spoluvlastnické (resp. užívací) právo k předmětné části společného prostoru aktivně vykonávala (užívala), byla tedy držitelkou ve smyslu § 987 o. z. a žalovaná tuto její držbu svémocně narušila. Proto je na místě žalobkyni poskytnout v souladu s jejím žalobním návrhem držební ochranu. Podle § 1003 o. z. se ten, kdo je ve své držbě rušen, může domáhat toho, aby se rušitel rušení zdržel (výrok I. usnesení) a aby vše uvedl v předešlý stav (výrok II.). Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.2