9 C 280/2025-180 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 26. 6. 2025, po částečném zastavení řízení, o němž soud rozhodl usnesením ze dne 7. 7. 2025, č.j. EPR , č. účtu, -10, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 4. 8. 2021 smlouvu o kontokorentu č. 013704966R. Smlouvou o kontokorentu se rozumí úvěr ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro kontokorent (dále jen „VOP“) a Oznámení , právnická osoba, . o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěru (dále jen „oznámení“). Poplatky dle smlouvy byly uvedeny v Sazebníku. Před podpisem smlouvy byly žalovanému žalobcem také poskytnuty dokumenty - Předsmluvní informace ke kontokorentu, Podmínky pro kontokorent. Smlouvou bylo žalovanému umožněno přečerpat účet formou neúčelového úvěru, když byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat a splácet dle příslušných ustanovení smlouvy a VOP, s jejichž zněním se žalovaný před uzavřením smlouvy seznámil a písemně odsouhlasil jejich znění. Žalovaný se rovněž seznámil i s úrokovou sazbou dle oznámení, kterou rovněž odsouhlasil. Žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, ověřením a posouzením příjmů a výdajů, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Následně byl dne 29. 9. 2021 na základě dodatku ke smlouvě o kontokorentu navýšen úvěrový limit na částku 15 000 Kč. Žalovaný své oprávnění čerpat úvěr využil. Následně však neplnil náležitosti stanovené smlouvou a dlužnou částku neuhradil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a jeho účet vykazoval nepovolený záporný zůstatek, vyzýval jej žalobce k úhradě. Žalovaný na výzvy adekvátně nezareagoval a dluh neuhradil. Dle čl. VI. smlouvy a čl. 9 VOP byl úvěrující v případě prodlení úvěrovaného s placením úvěru oprávněn kdykoli úvěrovanému adresovat upomínky a následně i výzvy k uhrazení dlužné částky. Dle čl. 9. Obchodních podmínek pro kontokorent byl úvěrující v případě prodlení úvěrovaného s placením úvěru oprávněn kdykoli úvěrovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které měl poskytnout lhůtu alespoň 30 dní k jejímu uhrazení. Pokud úvěrovaný dlužnou částku neuhradil, byl úvěrující oprávněn jistinu zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení. Z důvodu případu porušení dle čl. 9.1 písm. a) obchodních podmínek pro kontokorent, tj. dlouhodobého nesplácení finančních závazků žalovaného, žalobce prohlásil všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 31. 3. 2025 za okamžitě splatné a zároveň vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku. Ke dni 30. 5. 2025 žalobce zkapitalizoval běžící smluvní úrok a úrok z prodlení. Pohledávka činila 19 707,10 Kč (jistina ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 30. 5. 2025 ve výši 2 469,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 30. 5. 2025 ve výši 287,77 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 950 Kč). Žalobce dále požadoval přiznání úroku a úroku z prodlení až do doby zaplacení dluhu. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k tomuto jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 10. 11. 2025. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vedl pro žalovaného na základě žádosti ze dne 22. 10. 2018 účet č. 286279560. Dne 4. 8. 2021 požádal žalovaný o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný v žádosti deklaroval příjem ve výši 33 840 Kč. Smlouva o kontokorentu byla uzavřena dne 4. 8. 2021. Byl poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč, byla sjednána úroková sazba 18,90 % ročně. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro kontokorent, Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany a Oznámení ČSOB o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů – občané. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného. Byl ověřen příjem žalovaného podle pohybů na běžném účtu ve výši 33 853 Kč (průměr za dobu od února do června 2021). Za stejné období byla zjišťována výše výdajů, která činila 25 586,91 Kč. Byla zjištěna platební kapacita 8 253,09 Kč, tedy kapacita pro splátku 250 Kč (5 % z limitu) byla dostatečná. Dodatkem smlouvy ze dne 1. 10. 2021 došlo k navýšení úvěrového limitu na 15 000 Kč. Žalovaný závazek splácet úvěr přestal plnit v září 2024. Žalobce žalovaného o zaplacení dlužných splátek opakovaně upomínal, a to v návaznosti na vyčíslení výše dluhu provedená ke dni 8. 10. 2024, 15. 10. 2024 a 6. 11. 2024. Další upomínky byly zaslány dne 9. 1. 2025. Dopisem ze dne 2. 4. 2025 žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru k 1. 4. 2025. Písemné výzvy byly zasílány na adresu , adresa, (adresa uvedená ve smlouvě), zásilky byly žalobci vraceny nedoručené zpět. Výše pohledávky včetně poplatků a příslušenství byla doložena transakční historií. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána zástupcem žalobce dne 4. 6. 2025. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o vedení účtu, z úvěrové smlouvy s obchodními podmínkami a sazebníkem, z výpisů z účtu z období předcházejícího uzavření smlouvy, z transakční historie, z dalších dokladů o ověření úvěruschopnosti, z upomínek o zaplacení s doklady o doručení, z oznámení o zesplatnění a z předžalobní upomínky.4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Dle soudu bylo předně doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalovaného, když byly zjištěny údaje o jeho příjmech a výdajích, a to z výpisů z bankovního účtu, který pro žalovaného žalobce dlouhodobě vedl. Dále byla osoba žalovaného prověřena v příslušných registrech bez negativních poznatků. Žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. O splnění této povinnosti žalobce ostatně svědčí i skutečnost, že žalovaný své závazky ze smlouvy až do druhé poloviny roku 2024 řádně plnil.6. Soud dále dovodil, že jsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Žalobce prokázal, že žalovanému poskytl na základě smlouvy o revolvingovém úvěru úvěrový limit nejprve 5 000 Kč, po uzavření dodatku smlouvy 15 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že úvěr v souladu se smlouvou splácel. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k plnění, tedy k zaplacení dlužných splátek. Vzhledem k tomu, že dlužné splátky nebyly v určené lhůtě zaplaceny (opak nebyl tvrzen ani prokázán), prohlásil žalobce úvěr splatným, jak ho k tomu opravňovaly obchodní podmínky, které tvořily součást smlouvy. Skutečnost, že si žalovaný zásilky s upomínkami zasílané prostřednictvím , právnická osoba, . na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě v úložní době nepřebíral, může jít k tíži pouze žalovanému. Způsob určení výše sporné částky vyplývá ze smlouvy. Sjednané podmínky pro zesplatnění úvěru tak byly bez jakýchkoliv pochybností naplněny. Sporná částka je tvořena dluhem složeným z nesplacené části úvěru a sjednaného úroku ke dni, kdy byl úvěr zesplatněn, dále úroky z prodlení a sjednanými a nezaplacenými poplatky. Žalobce požadoval úrok z úvěru v nižší než sjednané sazbě. Jde o sazbu nepřevyšující limit vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tudíž shledal žalobu oprávněnou. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z dlužné částky a úrok z prodlení z dlužné částky ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu do splacení dluhu.7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. O nákladech zastoupení bylo rozhodnuto podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, konkrétn