9 C 8/2025-63 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 18. 9. 2022, po opakované změně, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí pozemků v katastrálním území , adresa, , obec, , které jsou označeny v geometrickém plánu č. , číslo, ze dne 16. 8. 2024 parcelními čísly , číslo, a , Anonymizováno, . Řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . , jméno FO, vztahu k určení vlastnictví pozemku parc. č. , hodnota, byli kromě žalované , Jméno žalované, dále žalováni , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , právnická osoba, , obec, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, zapsaného na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec, . Žalovaná , Jméno žalované, je vlastnicí mj. pozemku parc. č. , číslo pozemku, zapsaného na LV č. , list vlastnictví, katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, , obec, . Všichni žalovaní pak byli spoluvlastníky pozemku parc. č. , parcela, /1 zapsaného na LV č. , hodnota, katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, , obec, . Žalobkyně nabyla nemovitosti děděním od svých rodičů. , jméno FO, vlastnictví rodiny žalobkyně je předmětná nemovitost déle než 20 let. Po celou dobu držení předmětné nemovitosti nedošlo k faktické změně výměry, rozlohy nebo ke změně jakýchkoli jiných technických parametrů. Vzhledem k tomu, že pozemek je oplocen a linie oplocení nebyla nikdy po dobu vlastnictví žalobkyně ani její rodiny měněna, byla žalobkyně přesvědčena, že předmětná nemovitost tak, jak je oplocena, je v jejím vlastnictví. Žalobkyně nikdy ani nebyla vlastníky sousedních pozemků vyzvána k úpravě hranic pozemku, nebyla vyrozuměna o tom, že užívá i část jejich pozemku. Ze strany vlastníků sousedních pozemků nebylo zahájeno jakékoli řízení, jehož předmětem by byly hranice pozemků a řešení vlastnických práv k pozemkům náležejícím. Součástí pozemku ve vlastnictví žalobkyně je i rodinný dům č.p. , číslo popisné, , který na pozemku stojí po celou dobu. Dům nebyl nijak rekonstruován ve smyslu rozšíření stavby, resp. změny jejího půdorysu. Žalobkyně proto užívala předmětné nemovitosti v dobré víře jako jejich vlastník. V rámci digitalizace zjistila, že hranice předmětného pozemku vymezené v katastru nemovitostí neodpovídají hranicím pozemku tak, jak je nabyla a jak je po dobu více než dvaceti osmi let nerušeně užívala. Obrátila se proto na příslušný katastrální úřad se žádostí dle § 36 katastrálního zákona, kterou žádala o opravu chyb v katastrálním operátu, jež měly vzniknout zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu v roce 2016 při digitalizaci podkladů katastrální mapy. Byla to tedy žalobkyně, kdo začal řešit hranice předmětného pozemku. Žalobkyně současně nechala vypracovat nové geometrické plány, aby zákres pozemků odpovídal faktickému užívání a oplocení pozemků tak, jak je žalobkyně zdědila a jak je užívala ona i její právní předchůdci. Sporné části pozemků parc. č. , číslo pozemku, a , parcela, /1, které fakticky užívá žalobkyně, ale které jsou dle údajů katastru nemovitostí ve vlastnictví či spoluvlastnictví žalovaných, byly zaměřeny geometrickým plánem. Žalobkyně se domáhala určení svého vlastnického práva k uvedeným částem sousedních pozemků s tím, že vlastnické právo vydržela podle ustanovení § 1089 o. z. eventuálně podle ustanovení § 1095 o. z. Žalobkyně nabyla předmětnou nemovitost na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci dědictví po , jméno FO, . , jméno FO, , zemřelém dne 2. 5. 1994. Sama jako vlastník držela nemovitost od roku 1995, tedy po dobu přesahující 10 let. Jen svojí držbou splnila podmínky pro vydržení předmětných pozemků v rozsahu dle geometrického plánu postupem dle § 1091 odst. 2 o. z. Vlastníkem předmětného pozemku je žalobkyně od 1. 7. 1995 až do současné doby, tedy déle jak 28 let. Do digitalizace katastrálních map v roce 2016 držela žalobkyně předmětný pozemek 21 let. Následně to byla právě žalobkyně, kdo se snažil průběh hranic řešit s příslušným katastrálním úřadem tak, aby zákres pozemku v katastru nemovitostí odpovídal faktickému stavu a skutečné výměře předmětného pozemku. Držba žalobkyně byla poctivá a řádná. Žalobkyně zdědila předmětnou nemovitost co do rozlohy a výměry ve faktickém stavu odpovídajícím stavu současnému. Žalobkyně nijak fakticky neměnila hranice pomocí oplocení ani jinak. Nikdy nebyla ze strany sousedů, resp. vlastníků sousedních pozemků vyzvána k tomu, aby hranice změnila či posunula, protože by měla užívat část jejich pozemků. Žalobkyně ani její právní předchůdci nezískali předmětnou nemovitost ve stavu, jak je užívaná v současné době, násilím, lstí či výprosou. Její držba je tedy i držbou pravou. Dle ustanovení § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch žalobkyně započte i doba řádné a poctivé držby jejího otce. Žalobkyně v právním následnictví svých rodičů užívala předmětné nemovitosti déle než 30 let po sobě jdoucích, v dobré víře, nerušeně a ve fakticky nezměněném stavu. Žalobkyně tak bezezbytku naplnila zákonné podmínky i pro mimořádné vydržení dle § 1095 o. z., a to již před rokem 2016, kdy se začala právně zajímat a jednat s katastrálním úřadem o fakticky užívané výměře předmětného pozemku. Žalobkyně dále argumentovala tím, že zákres pozemku parc. č. st. 395 v katastru nemovitostí zásadně neodpovídá realitě. Dle katastru nemovitostí má předmětný pozemek výměru 202 m2, naproti tomu fakticky užívaná výměra činí 295 m2. Žalobkyně zdědila předmětný pozemek po svých rodičích v současných faktických hranicích a pravděpodobně dříve předtím její rodiče, tedy její právní předchůdci, převzali předmětný pozemek od dřívějších vlastníků v právě v těchto hranicích, a to za základě kupní smlouvy. V důsledku omylu došlo ke vzniku držby i části sousedních parcel. Žalobkyně si nepamatuje, že by hranice předmětného pozemku byly za doby trvání vlastnictví jejími rodiči jiné než v současnosti. Navíc si lze jen těžko představit, že pokud by vlastníci sousedních pozemků věděli o tom, že žalobkyně či její právní předchůdci užívají jejich pozemky, nechali by to bez povšimnutí. Lze se proto důvodně domnívat, že i vlastníci sousedních pozemků byli důvodně přesvědčeni, že předmětný pozemek užívá žalobkyně řádně a že je jeho vlastnicí ve fakticky užívané výměře. Z uvedeného vyplývá, že šlo o omluvitelný omyl, který byl způsoben nepřetržitou držbou a ničím nerušenou držbou v současných hranicích pozemku vymezených plotem. Jsou naplněny rovněž podmínky pro mimořádné vydržení. Žalobkyně předmětnou nemovitost nezískala ani nerozšířila oproti sousedním pozemkům lstí, podvodem či jiným protizákonným způsobem.2. Žalovaná , jméno FO, . , Jméno žalované, nesouhlasila s tím, že byly naplněny podmínky vydržení ve vztahu k pozemku označenému v geometrickém plánu číslem , číslo, . Mimořádné vydržení je vyloučeno. Podle § 3066 o. z. by k němu mohlo dojít nejdříve 1. ledna 2019. Přitom na podzim 2017 si nechala žalobkyně vypracovat geometrický plán číslo , hodnota, /2017 pro zakreslení garáže na pozemku parc. č. st. , číslo pozemku, , z něhož jasně plyne, že hranice tohoto pozemku je zakreslena jinak, než jak ho žalobkyně užívá. To jí dopisem ze dne 1. listopadu 2017 potvrdil i stavební odbor , právnická osoba, ve , adresa, . Z geometrického plánu je na první pohled zřejmé, že přístavba domu, která se zvenčí jeví jako garáž a v níž se podle stavebního úřadu nachází chodba, toaleta a kolna, významně zasahuje do cesty na parcele parc. č. , číslo pozemku, . Následně se žalobkyně dne 5. září 2018 obrátila na katastrální úřad s odůvodněním, že chce svoji nemovitost prodat a zjistila, že „je nyní pozemek , číslo pozemku, posunut a zasahuje tak až do stavby domu“, přičemž požadovala nové zakreslení hranic. Na všech historických mapových podkladech je hranice parcely parc. č. , číslo pozemku, zakreslena tak, že nevede rovnoběžně s domem č.p. , číslo popisné, , ale v severním směru se blíží k ose domu. Ať již je dům v mapě posunut více či méně směrem od této hranice, vždy je to tak, že na úrovni severozápadního rohu (původní) budovy je hranice těsně u rohu domu, a následně směřuje směrem k ose domu. Po provedení přístavby hranice touto přístavbou přímo prochází. Žalobkyně nejpozději v roce 2017 dobře věděla, že rozsah, v jakém parcelu parc. č. st. , číslo pozemku, užívá, není v souladu s mapami katastru nemovitostí. Během řízení u katastrálního úřadu bylo žalobkyni vysvětleno, že hranici parcel číslo , číslo pozemku, a st. , číslo pozemku, není možno zakreslit bez shody na jejím průběhu ze strany všech dotčených vlastníků. Žalobkyně byla též vyrozuměna o tom, že první žalovaná s opravou zobrazení hranice nesouhlasí. V té době tedy již neměla žalobkyně při výkonu držby poctivý úmysl. Nešlo již o pouhou nedbalost ve vědomí nebo při zjišťování, jak jsou hranice zakresleny v mapách, ale o cílevědomé úsilí změnit jejich průběh ve