15 C 214/2025-45 — Okresní soud v Trutnově

Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 29. 8. 2025 domáhali vrácení kauce ve výši 7 500 Kč. Uvedli, že dne 7. 8. 2025 si žalobce b) v provozovně žalovaného zapůjčil tři elektrokoloběžky; do provozovny přišel se svým synem a jeho kamarádem. Kromě půjčovného uhradil také kauci v celkové výši 7 500 Kč. Přestože byly elektrokoloběžky po přibližně třech hodinách řádně vráceny, kauce mu vyplacena nebyla. Zaměstnanec žalovaného žalobci b) sdělil, že elektrokoloběžka vrácená jeho synem a kamarádem není v pořádku, že je na ní „něco“ závadného, pravděpodobně vychýlená osa, a že bližší vysvětlení podá žalobcům majitel provozovny, který však v danou chvíli přítomen nebyl. Zároveň uvedl, že se jim majitel ozve. Téhož dne skutečně žalovaný žalobcům telefonicky sdělil, aby se dostavili následující den, kdy jim vysvětlí důvody, pro které nebyla kauce vrácena. Následujícího dne se žalobci dostavili do provozovny, kde jim žalovaný (majitel provozovny) sdělil, že jedna z elektrokoloběžek je poškozená, a oznámil jim, že kromě nevrácené kauce budou povinni doplatit ještě další částku; dotazoval se jich, zda ji uhradí v hotovosti či platební kartou. Žalobci z jeho jednání dovodili, že kauce jim vrácena nebude. Stejně jako v den vrácení elektrokoloběžek požadovali sepsání záznamu o údajně zjištěných vadách, jednak proto, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní poškození jim žalovaný vytýká (žalobci sami žádnou vadu na věci neshledali), jednak pro případné uplatnění události u své pojišťovny. Žádný zápis či protokol o předání poškozené věci jim však poskytnut nebyl. Žalobci tak z provozovny odešli bez vrácené kauce a bez jakéhokoli listinného dokladu, z něhož by vyplývalo, že porušili povinnost vrátit zapůjčenou věc ve funkčním a nepoškozeném stavu. Žalobci uvedli, že jednání zaměstnance žalovaného i samotného žalovaného, stejně jako celkový ekonomický dopad jejich zhruba tříhodinového výletu (10 800 Kč! sestávající z 3 300 Kč půjčovného + 7 500 Kč nevrácené kauce), pro ně představovaly výrazně negativní zkušenost. Popsali, že situace pro ně byla nejen finančně zatěžující, ale rovněž emocionálně nepříjemná. V důsledku toho vnímali celý incident jako trpký závěr volnočasové aktivity, který jim do značné míry pokazil plánovanou dovolenou. Žalobci dále poukázali na to, že obdobnou zkušenost uvádí více zákazníků. V recenzích na Google týkajících se provozovny žalovaného je popsáno nejméně šest dalších případů, kdy byla kauce zadržena z důvodu údajného poškození věci, které nebylo prokázáno a zákazníci jej vnímali jako neoprávněné jednání, případně přímo jako podvodné praktiky. Žalobci doložili např. recenzi paní , jméno FO, , která uvádí: „…jsme byli nuceni zavolat Policii ČR, která panu majiteli vysvětlila, že nám neoprávněně zadržuje kauci a je povinen nám ji vydat.“ Žalobci uvedli, že i oni sami zvažovali přivolání Policie ČR a tuto možnost žalovanému (panu , jméno FO, ) sdělili, na což reagoval pouze posměchem. Nakonec tak neučinili, neboť si nechtěli kazit poslední den dovolené.Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Zpochybnil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně a), která smlouvu o nájmu movité věci neuzavřela; dále uvedl, že žalobce porušil povinnosti nájemce, pokud elektrokoloběžky zapůjčil dalším osobám, které ve smlouvě neuvedl. Podle žalovaného bylo při vrácení jedné elektrokoloběžky jeho zaměstnancem zjištěno poškození přesahující běžné opotřebení (odření, závada plynové páčky, drhnutí motoru o třmen, odřený nášlap, ohnutá zadní vidlice). Žalobce b) i jeho synové měli připustit nestandardní zvuk elektrokoloběžky. Fotodokumentaci ani videozáznam všech popisovaných závad z uvedeného dne, pořízený za přítomnosti žalobců či alespoň s jejich možností se k údajně zjištěnému stavu vyjádřit, žalovaný k dispozici nemá. Žalovaný ve vyjádření (krom popisu závad) uvedl, že následným ohledáním stanovil žalovaný škodu na částku 28 604,68 Kč, představovanou cenou náhradních dílů a prací. Uvedl, že škoda vznikla kolizí nebo pádem během jízdy a že za ni žalobce b) jako nájemce odpovídá, neboť porušil povinnost věc řádně opatrovat. Po odečtení kauce vyzval žalovaný žalobce b) fakturou č. 250100013 ze dne 21. 8. 2025 k úhradě částky 21 106 Kč jako údajného zbytku škody, kterou žalobce b) dosud neuhradil. Žalovaný současně uplatnil kompenzační námitku do výše 7 500 Kč a tuto započetl proti nároku na vrácení kauce.Mezi účastníky bylo nesporné to, že si žalobce b) zapůjčil pro sebe a další dvě osoby elektrokoloběžky a příslušenství (přilby). Dále bylo nesporné to, že žalobce b) uhradil krom nájemného též kauci ve výši 7500 Kč, která nebyla dosud vrácena.Mezi účastníky byla dne 7. 8. 2025 uzavřena smlouva o nájmu movité věci ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy pronajímatel (žalovaný) přenechal nájemci - žalobci b) k dočasnému užívání tři elektrokoloběžky za sjednané nájemné. Současně byla složena vratná jistota (kauce), jejímž účelem je zajištění případných nároků pronajímatele na náhradu škody.Podle § 2225 o. z. je povinností nájemce vrátit věc pronajímateli ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání.Žalobci uvedli, že svou povinnost splnili, popřeli, že by s koloběžkami nakládali způsobem, který by smlouva vylučovala a že by tyto vrátili poškozené. Žalovaný nikterak nerozporoval tvrzení žalobců o tom, že po vrácení koloběžek neobdrželi ani kauci, ani jakýkoliv záznam o tom, že vrátili věc poškozenou.Dle bodu 19. smlouvy , Anonymizováno, a elektro koloběžek provozované , Jméno žalovaného, , , adresa, , IČ , IČO žalovaného, , vyplývá že pronajímatel má právo použít jistiny (zálohy), na úhradu jemu vzniklé škody, jakož i pohledávek jemu vzniklých vůči nájemci.Popsaný skutkový a právní stav hodnotí soud následovně:Podnikatel (žalovaný) provozující půjčovnu koloběžek se v projednávané věci zachoval v rozporu s povinnostmi, které mu ukládá zákon o ochraně spotřebitele. Po vrácení koloběžek žalobci neobdrželi zpět složenou kauci, ani jim nebyl vydán jakýkoli záznam o tom, že by koloběžky vrátili poškozené. Takový postup je v příkrém rozporu se zásadami transparentního a poctivého jednání vůči spotřebiteli.Dle § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. je obchodní praktika nekalá tehdy, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilá podstatně narušit ekonomické rozhodování spotřebitele. Zadržení kauce bez poskytnutí jakýchkoli informací a bez vydání záznamu o údajných vadách je takovou nekalou obchodní praktikou. Spotřebitel je tím zbaven možnosti reagovat, vadám oponovat či je zpochybnit.Podle § 5 zákona se za klamavou obchodní praktiku považuje mimo jiné konání, které obsahuje věcně nesprávnou nebo neúplnou informaci. Tvrdí-li podnikatel, že věc byla vrácena poškozená, avšak současně nevydá žádný protokol, popis vad či jiný důkaz, dopouští se klamavého konání založeného na jednostranném tvrzení bez opory v objektivních podkladech.Podle § 5a zákona představuje klamavé opomenutí takové jednání, kdy podnikatel spotřebiteli zamlčí podstatné informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl učinit informované rozhodnutí. Neposkytnutí protokolu o vadách či dokladu o započtení kauce je typickým příkladem tohoto jednání. Bez uvedení konkrétních vad nemůže spotřebitel posoudit oprávněnost zadržení kauce.Žalobci jako spotřebitelé měli právo obdržet buď:a. vrácenou kauci, pokud nebyly zjištěny žádné vady, nebob. doklad o započtení kauce, v němž by byly uvedeny veškeré vady, jejich popis a případně zdokumentování.Jelikož žalovaný nepostupoval žádným z těchto zákonem předpokládaných způsobů, a současně nezdokumentoval ani nesdělil žádnou konkrétní vadu, je jeho postup zcela v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze § 4, § 5, § 5azákona č. 634/1992 Sb. Tímto jednáním žalovaný porušil základní povinnost informovat spotřebitele, jednat vůči němu transparentně a poskytnout mu všechny nezbytné údaje pro uplatnění jeho práv, a nelze jeho postup hodnotit jinak než jako nepoctivý a nezákonný.Podnikatel, který spotřebiteli nevrátil složenou kauci a zároveň mu neposkytl žádný záznam o údajném poškození věci, jedná zjevně nepoctivě a v rozporu se zákonnými povinnostmi. Z takového protiprávního postupu však nemůže mít žádný prospěch, neboť právní řád nepřipouští, aby někdo těžil z vlastního pochybení či nepoctivosti. Není tedy možné, aby podnikatel uplatňoval nárok na náhradu škody, když sám znemožnil její ověření tím, že vady nezdokumentoval a spotřebitele o nich neinformoval. Jeho jednání tak ve svém důsledku vylučuje, aby mu byla přiznána jakákoliv náhrada, kterou neprokázal a jejíž vznik sám učinil neověřitelným.Z výše uvedených důvodů soud neprováděl žádné důkazy směřující k prokázání výše tvrzené škody ani k tomu, jaké vady měly být při vrácení věci zaměstnancem žalovaného vytčeny či nevytčeny, neboť bylo nepochybné, že žalovaný, resp. jeho pověřený zaměstnanec, nedodrželi povinnosti plynoucí ze zákona o ochraně spotřebitele, jak bylo podrobně rozvedeno výše.Ze všech uvedených důvodů soud uzavřel, že kompenzační námitka žalované