15 C 46/2026-35 — Okresní soud v Trutnově

Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě smlouvy uzavřené dne 13. 11. 2023, přičemž žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě , adresa, . Za období od 1. 12. 2023 do 13. 2. 2024 vystavila žalobkyně fakturu ve výši 11 069,95 Kč, z níž žalovaný uhradil pouze 5 520 Kč, takže nedoplatek činí 5 549,95 Kč. Dne 23. 9. 2024 uzavřel žalovaný se žalobkyní dohodu o splátkách spojenou s uznáním dluhu, jejíž uzavření bylo zpoplatněno částkou 300 Kč splatnou v rámci sjednaných splátek; žalovaný však splátky neplnil, ztratil výhodu splátek a uvedený poplatek neuhradil ani po předžalobní výzvě. Za fakturační období od 14. 2. 2024–22. 12. 2024 bylo vyúčtováno celkem 41 480,33 Kč za odebranou elektřinu a související služby, smluvní pokuta 600 Kč za prodlení s úhradou záloh a předchozí faktury a započtené zálohy ve výši 29 770 Kč. K doplacení tak zbývá 12 310,33 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že nabízí na dodávku elektřiny na dobu určitou i neurčitou, přičemž podmínky a formuláře jsou veřejně dostupné na jejím webu i na pobočkách. U smluv na dobu neurčitou se uplatňuje vždy Ceník Standard, jehož cena se může měnit podle vývoje trhu. Smlouvy na dobu určitou garantují neměnnou cenu po sjednanou dobu, obvykle nižší než u ceníku Standard, a zákazník je o těchto výhodách výslovně informován. Tyto smlouvy jsou spojeny se smluvní pokutou, která nahrazuje škodu vzniklou žalobkyni v případě předčasného ukončení, neboť žalobkyně nakupuje elektřinu předem podle předpokládané spotřeby. Smluvní pokuty jsou sjednány oboustranně a zákazník má možnost náhrady škody přesahující jejich výši, přičemž povinnosti žalobkyně jsou zajištěny také veřejnoprávními předpisy. V dané věci žalovaný ukončil dodávku změnou dodavatele před uplynutím sjednané doby, a žalobkyně mu proto vyúčtovala smluvní pokutu 10 400 Kč, která dosud nebyla zaplacena (13 měsíců x 800 Kč).Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, výslovně souhlasila. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření spolu s žalobou byla doručena na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázaný shora popsaný skutkový stav.Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Při rozhodování o věci samé vycházel soud z toho, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, v jehož rámci žalobkyně dodávala elektřinu a žalovaný měl platit cenu dodávky. Žalovaný se zavázal setrvat ve smluvním vztahu po celou dobu jejího trvání. Bylo dohodnuto, že při skončení smlouvy předčasně v důsledku zavinění žalovaného má žalobkyně právo na smluvní pokutu za každý měsíc, kdy žalovaný neodebíral elektřinu. Soud považoval nárok za oprávněný. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jiné částky či že dluh neexistuje. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl.Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla plný úspěch, takže jí vznikl nárok na náhradu nákladů řízení: soudní poplatek 1 143 Kč, odměna advokáta za 3 úkony po 400Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč, zvýšené o DPH. Celkem tedy 2 958 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou splatné k rukám advokáta žalobkyně.Žalobkyně vymáhá ceny dodané elektřiny a smluvní pokuty ze smluv o dodávce elektřiny ve stovkách až tisícovkách případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobkyní uplatňované nároky výstižně dopadá.