16 C 5/2026-66 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 69 170,93 Kč představující nesplacený úvěr s příslušenstvím, poskytnutý žalované žalobkyní na základě Smlouvy o revolvingovém (spotřebitelském) úvěru č. 24925756 ze dne 21. 3. 2024. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě shora uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v souladu se smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Úvěr byl žalované vyplácen bezhotovostně postupným čerpáním v době od 21. 3. 2024 do 1. 7. 2024 v celkové částce 47 142 Kč. Splatnost úvěru, respektive konce kreditového rámce, byla stanovena na den 21. 7. 2025. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 24. 2. 2025 a žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 25. 2. 2025. Dle žalobkyně žalovaná splatila na jistinu celkem 6 396,18 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 69 170,93 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 40 745,77 Kč, poplatků za vyplacení tranší úvěru ve výši 536,51 Kč a smluvního úroku ve výši 27 888,65 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, kdy po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž dala žalovaná svůj souhlas. Žalobkyně vycházela ze žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek, prokazujících pravidelný příjem. Žalovaná byla o zaplacení upomenuta, naposledy předžalobní výzvou.2. Žalobkyně omluvila neúčast při jednání dne 9. 3. 2026 a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, krátce před jednáním se omluvila, požádala o odročení jednání s tím, že je nemocná. K výzvě soudu však potvrzení o nemoci nedoložila a soud omluvu žalované nepovažoval za řádnou, proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Soud vzal na základě účastníky provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 21. 3. 2024 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. 24925756, na jejímž základě žalovaná obdržela celkem částku 47 142 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelný denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 21. 7. 2025. Žalovaná neuhradila na smlouvu o úvěru sjednanou částku (toliko 67 347,52 Kč), ačkoli byla o zaplacení upomenuta, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 19. 6. 2025.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba není důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalované poskytla na základě smlouvy o úvěru celkem částku 47 142 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na poskytnutý úvěr vrátila více, než žalobkyně sdělila soudu v podání ze dne 19. 2. 2026, a to celkem 67 347,52 Kč, přičemž žalobkyně z uhrazených částek započetla na jistinu pouze 6 396,18 Kč.Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovanou, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků. Nicméně ani k výzvě soudu nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení ani neoznačila (vyjma výpisu z běžného účtu žalované pořízeného automatizovaným systémem Kontomatik) žádné důkazy k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to nejen ve smyslu jejích příjmů, ale též výdajů.10. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, především její výdaje (kdy toto prověření nelze dovodit ani z předloženého výpisu z běžného účtu) je smlouva ze dne 21. 3. 2024 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.11. Protože žalobkyně vyplatila žalované částku 47 142 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované by v případě nesplacení jistiny vzniklo bezdůvodné obohacení, které by byla žalovaná povinna vydat. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaná uhradila 67 347,52 Kč, není tak povinna žalobkyni vracet jakoukoli další částku, když jistina byla úhradami od žalované již zcela zaplacena.12. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, a to i v části, kde se žalobkyně domáhala vedle zaplacení jistiny též zákonného úroku z prodlení, zkapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za vyplacení tranší úvěru.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v tomto řízení zcela neúspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná. Dle obsahu spisu však žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.