29 C 24/2026-39 – Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení elektřiny dodané žalobkyní žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, za období od 7. 12. 2024 do 14. 3. 2025 spolu se smluvní pokutou.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 16. 3. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně svůj souhlas sdělila písemně podáním ze dne 5. 3. 2026. Protože byly splněny podmínky podle § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 11. 5. 2026.Soud vzal na základě účastníky předložených důkazů za prokázané následující skutečnosti: Dne 7. 11. 2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , Anonymizováno, . Ve smlouvě byly mezi účastníky sjednány smluvní sankce, a to pokuta určená jako násobek částky 800 Kč pro kategorii Domácnost či 4 000 Kč pro kategorii a smluvní pokuta 100 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv platby přesahující 10 dní. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné zálohy, které mu byly předepsány ve výši 8 170 Kč měsíčně. Odebraná elektřina byla žalovanému za období od 7. 12. 2024 do 14. 3. 2025 vyúčtována č. 231801179059 na částku 18 676,09 Kč splatnou 16. 4. 2025 a následně opravném vyúčtování č. 110002379711 za stejné období na částku 23 217,85 Kč se splatností 15. 5. 2025. Fakturou VS 152300534562 byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou smluvených plateb. Vyúčtováním č. 20390038132 byla žalovanému vyčíslena smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy za 32 měsíců po 800 Kč v celkové výši 25 600 Kč. Podle žalobkyně žalovaný neprovedl úhradu faktur za odebranou elektřinu a smluvní pokuty ani částečně. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávek předžalobní upomínkou z 312. 8. 2025.Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Shora uvedený skutkový stav soud poté na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a neprokázal, že dlužné částky, které jsou žalobou uplatněny, zaplatil, stejně jako netvrdil a ani neprokázal, že by smluvní vztah zanikl přede dnem, do kterého žalobkyně cenu elektřiny účtovala. Nárok na úhradu smluvních pokut pak byl důvodně uplatněn na základě smluvního ujednání. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 953 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 700 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady v celkové výši 4 857 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Při určení nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, když vycházel z toho, že mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá dlužné platby za elektřinu soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.