30 C 319/2025-30 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 52 311,24 Kč konkretizovaným úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 25. 2. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238304871. Poskytovatel úvěru posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, provedl přitom zejména vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jejího jednání. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 43 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 54 618 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 41 456 Kč, s úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 953 Kč (poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 4 649 Kč, poslední splátka byla stanovena na 25. 11. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 12. 2022. Ke dni 9. 4. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 37 295,37 Kč a dlužný poplatek částku 43 822,63 Kč. Po tomto datu žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila ještě částku 5 000 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 21 500 Kč.2. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Po změně věřitele žalovaná již neuhradila ničeho, žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 73 811,24 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 37 295,37 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 36 515,87 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 539,26 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 666,55 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 37 295,37 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, na předžalobní upomínku však nereagovala.3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , a žalovaná uzavřely dne 25. 2. 2022 smlouvu o úvěru č. 238304871. Žalovaná na základě smlouvy obdržela v hotovosti částku 43 000 Kč, kterou se zavázala splácet spolu se sjednaným navýšením v měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s dodržováním svých smluvních povinností, na svůj závazek plnila pouze 5 splátek v různé výši. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná zaplatila dne 25. 3. 2022 částku 5 000 Kč, dne 6. 5. 2022 částku 4 500 Kč, dne 10. 10. 2022 částku 4 000 Kč, dne 12. 12. 2022 částku 3 000 Kč a dne 11. 7. 2023 částku 5 000 Kč. Platila tedy nepravidelně a mimo stanovené termíny splatnosti, celkem uhradila částku 21 500 Kč. Platby žalované byly započteny mimo jiné na úrok sjednaný ve výši 86 % ročně, což odpovídá pevné úrokové sazbě sjednané na straně 2 smlouvy. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 s účinností k témuž dni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. V předžalobní výzvě ze dne 29. 7. 2025 žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky 93 704,59 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění.5. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce ověřoval před poskytnutím peněžních prostředků úvěruschopnost žalované z dokladů vyžádaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná na dobu neurčitou s příjmem 32 151 Kč měsíčně, což mělo být zjištěno ze dvou výplatních pásek a mzdového výměru. Zákaznická karta obsahuje údaj o dalších čistých příjmech domácnosti ve výši 28 000 Kč, aniž by byly uvedeny jakékoli podklady pro ověření zdroje tvrzeného příjmu. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně dostatečně neprověřil výdaje žalované, neboť se spokojil pouze s údajem o odhadovaných výdajích ve výši 8 000 Kč, zahrnujících i splátky předchozího úvěru žalované. Soud nepřehlédl, že poskytnuté peněžní prostředky dne 25. 2. 2022 byly v rozsahu 22 332 Kč byly určeny k refinancování předchozího spotřebitelského úvěru žalované u společnosti , právnická osoba, Soud žalobkyni vyzval ke sdělení, zda žalovaná splátky předchozího úvěru řádně dodržovala, což by vypovídalo o schopnosti žalované splácet navazující úvěr ze dne 25. 2. 2022. Žalobkyně přes výzvu soudu tvrzení nedoplnila a tabulku umoření refinancovaného úvěru nepředložila. Z hlediska objasnění majetkových poměrů žalované považuje soud za důležitý údaj uvedený v žádosti, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu. Poskytovatel úvěru měl možnost skutečné příjmy i výdaje žalované ze stavu a zústatků jejího účtu ověřit, k předložení výpisu však žalovanou nevyzval.6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy částku 43 000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to co do ověření jejích příjmů i výdajů. Žalobkyně nedoložila, že by se její předchůdce zabýval platební morálkou žalované při splácení předchozího úvěru. Soud je přesvědčen, že poskytovatel úvěru neměl rezignovat na prověření skutečné majetkové situace žalované, která mohla být objektivně doložena údaji z jejího účtu. Podle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 2. 2022 posoudil soud podle § 87 ZSÚ jako neplatnou.10. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku 43 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná vrátila víc, než částku 21 500 Kč. Žalobkyně se stala ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Soud žalobkyni přiznal z titulu bez