3 C 31/2021-30 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z důvodu smluvní pokuty ujednané mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným ve výši [částka] za porušení povinnosti žalovaného vrátit pronajaté technické zařízení (Set-top box modul [kód]) po ukončení smlouvy [číslo] o poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu ke dni [datum]. Dále nárokuje žalobkyně doplatek kupní ceny za zařízení [typ] [anonymizováno], které bylo zakoupeno žalovaným v souvislosti se smlouvou [číslo] za částku [částka], přičemž byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že nebyla dodržena doba vázanosti smlouvou 24 měsíců, byl povinen žalovaný podmíněnou slevu žalobkyni doplatit. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní dříve vystupující pod [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným byla dne [datum] uzavřena na dobu určitou 24 měsíců Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kterou se žalobkyně mimo jiné zavázala poskytnout k „ pronájmu“ žalovanému technické zařízení Set-top box modul [typ]. Současně byla mezi stranami smluvena pokuta ve výši [částka] za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného zařízení. Ke smlouvě [číslo] byla uzavřena i kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej zařízení [typ] [anonymizováno] za částku [částka], přičemž byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši [částka], kdy se strany v čl. I dohodly na tom, že pokud bude smlouva [číslo] ukončena dříve než za 24 měsíců, je kupující (žalovaný) povinen slevu žalobkyni doplatit. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vrácení zařízení při zániku smlouvy, ke kterému došlo dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty a doplatku slevy v celkové výši [částka]. 5. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla k zajištění smluvní povinnosti žalovaného vrátit zařízení platně ujednána smluvní pokuta dle § 2048 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť zajišťovala porušení smluvní povinnosti vrátit zařízení po ukončení smlouvy a byla ujednána v určité výši ([částka]). Jelikož žalovaný porušil tuto smluvní povinnost a po ukončení smluvního vztahu ke dni [datum] žalobkyni nevrátil poskytnuté zařízení, vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu dle § 2048 o.z. ve výši [částka]. Dále Smlouvu o koupi zařízení posoudil soud jako kupní smlouvu dle § 2079 o.z., kdy byla dohodnutá sleva z kupní ceny podmíněna dodržením vázanosti smlouvou [číslo] po dobu 24 měsíců. Vzhledem k tomu, že tato podmínka nebyla naplněna, vznikl žalobkyni nárok na doplatek kupní ceny ve výši původně poskytnuté slevy tj. [částka]. Nezaplacením smluvní pokuty a doplatku kupní cen ani na výzvu se žalovaný ocitl v prodlení dle § 1968 o.z. a dle § 1970 o.z. vznikl žalobkyni také nárok na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády 351/2013. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných [anonymizováno] podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. 14 C 286/2020, 15 C 299/2020, 9 C 153/2020). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 7. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.