11 C 50/2021-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Manželka podala dne [datum] návrh na rozvod manželství, které uzavřela s manželem dne [datum]. K důvodům návrhu zejména uvedla, že manželství bylo zpočátku harmonické, nicméně časem se začala projevovat rozdílnost povah, zejména rozdílnost představ o fungování manželství a chodu domácnosti, chyběla vzájemná tolerance a snaha hledat kompromis. Společné problémy proto s manželem po přetrvávající době nedovedli řešit, postupně pak docházelo k vzájemnému citovému a intimnímu odcizení. V současné době má manželka za to, že manželství je pouze formálním svazkem, kdy déle než šest měsíců netvoří s manželem manželské společenství. Manželka má za to, že manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti, [jméno] ([číslo]) a [jméno] ([číslo]). Manžel s rozvodem manželství souhlasil, nicméně nesouhlasil s příčinami rozvratu manželství. Ve svém vyjádření k návrhu na rozvod manželství uvedl, že má za to, že manželství se začalo rozvracet až koncem listopadu 2020, tzn. k datu podání návrhu dle něj manželství nebylo hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Nicméně dále manžel uvedl, že k datu podání jeho vyjádření k návrhu tj. k datu 24. 9. 2021 již má za to, že manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manžel se zpočátku pokoušel o obnovení manželského soužití, nicméně bezúspěšně. Toto vyvrcholilo tím, že v dubnu 2021 opustil společnou domácnost. Tomuto předcházela gradace konfliktů mezi manžely, kdy dle manžela toto mělo nepříznivý vliv na duševní vývoj jejich dětí, proto se manžel v dubnu 2021 dobrovolně rozhodl opustit společnou domácnost. V rámci provedeného dokazování soud z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že poměry k nezl. dětem na dobu po rozvodu byly upraveny. Výslechem manželky bylo v podstatném zjištěno, že má za to, že hlavní příčinou rozvratu manželství je skutečnost, že neměla v manželovi takovou oporu, jakou si představovala. Dle manželky na ní ležela celá domácnost a to i finančně. Dále měla za to, že v průběhu jejich vztahu měl manžel jinou známost, což ale neprokázala. Manželka vypověděla, že má za to, že manželské soužití již obnovit nelze, kdy nad to manžel již s ní nežije a má novou přítelkyni. Výslechem manžela bylo v podstatném zjištěno, že jako hlavní příčinu rozvratu spatřuje to, že manželka mu na vánoce 2020 řekla, že už jej nemiluje a že už s ním nechce být. Někdy po přelomu roku 2017 až 2018, před první vlnou koronaviru manželka začala jezdit s kamarádkami na wellness pobyty do Luhačovic a manžel si myslí, že zde potkala někoho zajímavějšího. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle §758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Manželství účastníků bylo uzavřeno za platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nicméně s ohledem na ust. § 3028 odst. 2 o.z. soud při rozhodování o rozvodu manželství postupoval dle shora uvedených ustanovení o.z. Jak vyplývá z citovaného ust. § 755 odst. 1 o.z., soud se zabýval v řízení o rozvod skutečností, zda mezi manželi existuje tzv. kvalifikovaný rozvrat, tedy stav, kdy manželství již je natolik rozvráceno, že nemůže být obnoveno. V souladu s §758 o.z. bylo prokázáno, že manželé spolu nežijí, a to minimálně od dubna 2021, kdy manžel opustil společnou domácnost. Ze shodného tvrzení manželů bylo zjištěno, že se oba chtějí rozvést a manželství považují za trvale a nenapravitelně rozvrácené. Během řízení se nepodařilo jednoznačně prokázat, co bylo příčinou rozvratu manželství, nicméně na základě shora zjištěných skutkových okolností bylo dle soudu prokázáno, že mezi manžely existuje tzv. kvalifikovaný rozvrat, tedy stav, kdy manželství je natolik rozvráceno, že již nemůže být obnoveno. Soud proto s ohledem na provedené dokazování konstatoval, že jsou naplněny podmínky ust. § 755 odst. 1 o.z. a manželství rozvedl. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud neshledal žádné okolnosti případu, na základě kterých by bylo možné přiznat náhradu nákladů řízení, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku č.II tohoto rozhodnutí. Dle ustanovení § 23 zákona č.292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.