15 C 64/2021-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 306,14 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 4. 11. 2019, č. HU00769148. 2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřila. 3. Protože účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: rámcovou smlouvou ze dne 4. 11. 2019, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou běžný účet a žalovaná se zavázala za poskytované služby žalobkyni zaplatit poplatky dle platného ceníku. Současně žalobkyně převzala povinnost na požádání žalované jí poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Před podpisem smlouvy byly žalované předány standartní informace o spotřebitelském úvěru a dále podmínky pro používání úvěru. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně na nově zřízený účet. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny sazbou 17,90 % ročně, při výši RPSN 18,28 % ročně. Žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni vyčerpané peněžní prostředky v 96-ti měsíčních splátkách po 297 Kč, se splatností dílčí splátky ke 14. dni v měsíci. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila pouze prvních deset splátek, tj. hradila v období od 14. 12. 2019 do 14. 9. 2020, zaplacené částky byly použity na úhradu jistiny a úroku. V následujícím období již úvěr nesplácela. Pro soustavné neplnění platebních povinností žalované, žalobkyně nesplacenou část úvěru ke dni 14. 12. 2020 zesplatnila a poskytla žalované dodatečnou lhůtu k plnění do 24. 12. 2020. Po odpočtu částečných úhrad činil dluh žalované na jistině 14 306,14 Kč a dluh na úrocích 641,56 Kč (17,90 % ročně z 14 306,14 Kč za dobu od úhrady 10. splátky do doby zesplatnění). Na výzvy žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby žalovaná nereagovala. 4. Soud důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila. 5. Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně zřídila pro žalovanou účet, na který jí posléze poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, který jí měla žalovaná, společně s úrokem 17,90 % ročně, splatit v 96 měsíčních splátkách po 297 Kč vždy k 14. dni v měsíci. Žalovaná uhradila pouze prvních deset splátek, další předepsané splátky nehradila. Pro dlouhodobé neplnění platebních povinností žalované, žalobkyně nesplacenou část úvěru ke dni 14. 12. 2020 zesplatnila. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině úvěru 14 306,14 Kč a na kapitalizovaných smluvních úrocích za období od 14. 9. 2020 do 14. 12. 2020 částku 641,56 Kč. 6. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku č. 370/2017 Sb., v platném a účinném znění se platebním účtem rozumí účet, který slouží k provádění platebních transakcí.</i> <i>Přestože se podle ustanovení § 2669 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění, (dále jen o.z.) platební účet řídí úpravou dle zákona o platebním styku č. 370/2017 Sb., obecná ustanovení § 2662 až 2668 o.z. se na něj použijí obdobně.</i> <i>Podle ustanovení § 2665 o.z. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>Podle ustanovení § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle ustanovení § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Na základě provedeného dokazování, byl nárok žalobkyně shledán důvodným. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvou o účtu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku, na základě které vedla pro žalovaného platební účet. Na tento účet poskytla žalobkyně žalované za úplatu peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Uvedené poskytnutí peněz naplňuje znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení se speciální úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., neb žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele. Přestože se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peníze společně s úrokem 17,90 % p.a., toto neučinila a ocitla se v prodlení. Její dluh na jistině dosahuje částky 14 306,14 Kč a na úrocích kapitalizovaných za dobu od 14. 9. 2020 do 14. 12. 2020 částku 641,56 Kč, přičemž nárok žalobkyně na jejich zaplacení vyplývá z § 2396 o.z. Za dobu od 15. 12. 2020 do 21. 1. 2021, byl pak žalobkyni přiznán úrok 17,90 % p.a. z dlužné jistiny, a to v návaznosti na okamžik zesplatnění dluhu a uplynutí 90-tidenní lhůty dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 256/ 2016, o spotřebitelském úvěru ve znění zákona [číslo] Sb., dle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční sazbou stanovenou ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky se smluvním úrokem také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve, který jí byl přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I) 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč představující náhradu zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč (výrok II) 9. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.