4 C 30/2021-31 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] vyčíslený částkou ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni podle pojistné smlouvy na produkt [číslo] za pojistné období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří pojistná smlouva – autopojištění [označení] [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem, jejíž nedílnou součástí je soubor pojistných podmínek. Výše dlužné částky vyplývá z předložené platební bilance vztahující se k předmětné smlouvě, obsahující přehled předepsaného, zaplaceného a dlužného pojistného, z níž vyplývá datum ukončení smlouvy k [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána upomínka k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě neuhrazení dlužného pojistného, kterou si dle dodejky v úložní době nevyzvedl. Dle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění byl žalovanému účtován poplatek za upomínku dlužného pojistného [částka]. Jelikož žalovaný nereagoval, bylo mu oznámeno ukončení pojistné smlouvy ke dni [datum]. Na pokus o smír žalovaný nereagoval. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit pojistné do doby zániku pojištění, byla mu dne [datum] zaslána prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti, došlo v souladu s ustanovením § 2804 citovaného zákona k zániku pojištění, neboť žalobkyně jako pojistitel upomenul žalovaného jako pojistníka o zaplacení pojistného a poučil ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která byla stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky. Pojištění zaniklo marným uplynutím této lhůty. 5. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle ustanovení § 1 odst. 3 stejného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. 7. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Pojistná smlouva byla shledána platnou a žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. Tím, že došlo k zániku pojištění, povinnost žalovaného zaplatit dlužné pojistné nezanikla a žalobkyně má podle ustanovení § [číslo] má právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku představující pojistné odpovídající poměrné části za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ani poplatek za upomínání ve výši [částka] neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši [částka] s příslušenstvím. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, byla mu v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jež byl žalobkyní kapitalizován za období od [datum] do [datum], tedy ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do dne podání žalobního návrhu. Úrok z prodlení byl stanoven podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení jeho konkrétní výše byla vyčíslena na částku ve výši [částka]. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyni žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.