4 C 55/2021-42 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím představující smluvní a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [sídlo] [příjmení] [příjmení], [sídlo] [anonymizováno] [číslo], [země], na základě distančně uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [číslo], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu [částka] s úrokovou sazbou 8,5 % ročně. Žalovaný obdržel standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] Žalovaný byl srozuměn se standardními podmínkami úvěrové smlouvy. Poskytnutí částky [částka] je patrné z potvrzení o provedené platbě. Výše dluhu je zřejmá z výpisů z účtu. Jelikož žalovaný dlužnou pohledávku v termínu splatnosti neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], IČO C [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], jako postupníkem a dále smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba], s.r.o. jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z nichž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze smlouvy včetně podrobně specifikované pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. S ohledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o úvěru nedostál, když neplnil sjednané smluvní podmínky tím, že včas a řádně nevrátil poskytnuté finanční prostředky, které mu byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty. V důsledku porušení smluvní povinnosti vrátit jistinu úvěru řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši [částka] s příslušenstvím. 7. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši [částka], jež byla vypočtena za období od [datum] do dne splatnosti [datum] z částky [částka]. Sazba ve výši 8,5 % byla účastníky sjednána přímo v úvěrové smlouvě a má právní podklad v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého má žalobkyně nárok též na zaplacení úroků z poskytnutého úvěru a to až do okamžiku splacení či odstoupení od smlouvy. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení byl stanoven ode dne splatnosti úvěru. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši ve výši podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.