6 C 150/2021-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 764 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 799 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit v měsíčních splátkách po 1 242 Kč do [datum]. Žalovanému byla částka poskytnuta na bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr společně s úrokem 22,7 % ročně a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla z [právnická osoba] postoupena na žalobkyni ke dni [datum] (Právní nástupkyni [anonymizována tři slova] se ke dni [datum] stala společnost [právnická osoba]) 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 10 799 Kč, kterou žalovanému poskytla na účet. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 1 242 Kč s první splátkou [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Právním nástupce společnost x [právnická osoba] se stala společnost [právnická osoba] na základě vkladu části společnosti a vnitrostátní fúze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se společností [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která posléze zanikla vnitrostátní fúzi a zůstala společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 3028 odst. 3 občanský zákoník (dále jen obč.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 497 obch. zák. platí smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že právní vztah mezi účastníky byl založen smlouvou ze dne [datum] a dle ust. § 3028 odst. 3 z.č.89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se řídí dosavadní právní úpravou, a proto aplikoval na smlouvu ust. § 497 obch. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila tím, že žalovanému poskytla peněžní prostředky, žalovaný smluvené splátky nesplácel řádně, žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení dluhu. Celý dluh žalovaného se stal splatným a ocitl-li se žalovaný v prodlení se splacením dluhu, vznikl věřiteli dle ust. § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož byly nároky žalobkyně důvodné, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalované verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 764 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.