14 C 100/2022-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6 735 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 435 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení, z čehož částka 300 Kč činila náklady spojené s uplatněním pohledávky. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaná jako provozovatel vozidla [registrační značka] zapsaného v registru vozidel jako provozované nesjednala pojištění odpovědnosti v období od 25. 5. 2020 do 31. 8. 2020, 99 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 6 435 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná dluh nezaplatila, ačkoliv byla k jeho úhradě vyzvána. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaná byla vedena v registru silničních vozidel od 25. 5. 2020 do 31. 8. 2020 jako vlastník a provozovatel provozovaného vozidla [registrační značka], pro které nebylo od 25. 5. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti. Výzvou k úhradě ze dne 25. 2. 2021 odeslanou žalované vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění k vozidlu v období od 25. 5. 2020 do 31. 8. 2020, tj. 99 dní po 65 Kč, ve výši 6 435 Kč a náhradě nákladů 300 Kč, vše do 60 dnů ode dne doručení a současně žalovanou poučila o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku. Upomínkou ze dne 2. 6. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2022 byla žalovaná opakovaně vyzvána k úhradě vzniklého dluhu. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaná jako vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, sjednat pojištění odpovědnosti k vozidlu, které nebylo vedeno jako vyřazené, vyvezené, zaniklé nebo odcizené. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči žalované na úhradu příspěvku za každý den porušení povinnosti ve výši dle § 4 odst. 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb., 65 Kč, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Nárok žalobkyně, která vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. shledal soud důvodným, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť nezaplacením dluhu řádně a včas se žalovaná ocitla v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 435 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. vyhotovil soud odůvodnění rozhodnutí.