14 C 17/2022-31 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný byl dne [datum] přepravován hromadnou dopravou provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] podnikem města Jihlava a.s. a neprokázal se platným jízdním dokladem, částka 1 500 Kč je přirážka k jízdnému dle přepravních podmínek a 10 Kč je jízdné. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla na lince 3 provedena kontrola cestujících, při níž bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla ověřena občanským průkazem, se na výzvu neprokázal platnou jízdenkou. Ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, příloh a tarifu přepravních podmínek vzal soud za prokázané, že za jízdu bez platného jízdního dokladu je stanovena přirážka ve výši 1 500 Kč a základní jízdné 10 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a Dopravním podnikem [územní celek] a.s. ze dne [datum] spolu s oznámením postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k plnění a z obálky podané zásilky, obou z [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Podle § 2550 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) z.č. 266/1994 Sb., o dráhách a podle § 18a odst. 2 z. č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Při právním posouzení soud konstatoval, že žalovaný jako cestující, který uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě, je povinen v případě neprokázání se platným jízdním dokladem uhradit dle § 37 odst. 5 písm. b) z.č. 266/1994 Sb., o dráhách, žalobkyni jízdné 10 Kč přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách. Nárok žalobkyně byl důvodný, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, zápis o kontrole má podobu formuláře, což nasvědčuje závěru, což nasvědčuje závěru, že žalobce opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. bylo vyhotoveno odůvodnění rozsudku.