14 C 18/2022-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 173 581,27 Kč příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 28.5.2018 Smlouvou o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem 7,9 % ročně a poplatky formou 96 měsíčních splátek po 4 058,98 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná se však dostávala opakovaně do prodlení se splácením sjednaných splátek, a proto žalobkyně v souladu s ujednáním ve smlouvě odstoupila od smlouvy. Žalovaná dne 23.8.2021 podepsala uznání dluhu a dohodla se s žalobkyní na úhradě dluhu ve splátkách po 8 614 Kč, avšak tuto dohodu porušila. Žalovaná nadále dluží jistinu 173 581,27 Kč, úrok z anuitních splátek 7,9 % ročně od 28.5.208 do 22.3.2019 6 204,66 Kč, úrok z jednotlivých splátek 23.3.2019 do 1.2.2021 65 811,58 Kč a dále úrok 7,9 % ročně a úrok z prodlení z jistiny od 2.2.2021 do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V rámci provedeného dokazování vzal soud Smlouvou o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 28.5.2018 ve spojení s listinou sms potvrzení za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvou o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 250 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatky, pojištěním a úrokem 7,9% ročně v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 058,98 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Nedílnou přílohou smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů, z těchto listin však nebyly zjištěny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z přehledu plateb (historie účtu) vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč dne 28.5.2018, žalovaná dluh nehradila řádně a včas naposled platbou ze dne 28.8.2020 Poslední výzvou ze dne 22.3.2019 vzal soud za prokázané, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované odstoupila od smlouvy. Oznámením ze dne 4.2.2021 včetně poštovního archu vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 270 325,51 Kč. Uznáním dluhu a dohodou o splátkách ze dne 23.8.2021 vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 10.8.2021 písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ke dni 30.4.2021 ve výši 261 319,64 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 1.5.2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 1.5.2021 do zaplacení vzniklý dle Smlouvy o [anonymizována dvě slova], ze dne 28.5.2018, [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit 250 000 Kč. Žalobkyně se dohodla s žalovanou, že tento dluh bude hrazen pravidelnými měsíčními splátkami po 8 614 Kč splatnými vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem květnem 2021 pod ztrátou výhody splátek, kdy neuhrazením byť i jediné splátky v dohodnutém termínu se stává okamžitě splatný celý dluh. Výpis z bankovního účtu žalované za období do ledna 2021 neprokazoval úhrady žalovanou po květnu 2021 na dluh žalobkyně. Soud při hodnocení důkazů dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly tvrzení žalobkyně, neboť neobsahovaly vzájemně rozporuplná zjištění a u žádné z nich nebyla zpochybněna její správnosti či pravost. Při hodnocení důkazů přihlédl soud i k pasivnímu postoji žalované, která na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále je o.z.) platí smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2053 o.z. platí, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaná dle § 2053 o.z. písmeně uznala vůči žalobkyni svůj dluh vzniklý dle smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 o.z. do výše 261 319,64 Kč, a to včetně příslušenství s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 1.5.2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 1.5.2021. Z těchto důvodů měl soud dle § 2053 o.z. za to, že dluh žalobkyně v rozsahu uznání a v době uznání trval. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně platila na tento dluh dohodnuté splátky 8 614 Kč splatné vždy do 25. dne v měsíci, stal se celý dluh v souladu s ujednanou„ ztrátou výhody splátek“ dle § 1931 o.z. splatný již splatností první splátky, tj. k 25.5.2021. Požadovala-li žalobkyně zaplacení jistiny 173 581,27 Kč, úroků 6 204,66 Kč (kapitalizovaného od 28.5.2018 do 22.3.2019), úroku 65 811,58 Kč (kapitalizovaného od 23.3.2019 do 1.2.2021, úroku 7,9 % ročně z částky 198 309, 27 Kč od 2.2.2021 do 19.3.2021 (kapitalizovaného částkou 1 974,40 Kč), úroku 7,9 % ročně z částky 189 695,27 Kč od 20.3.2021 do 20.4.2021 (kapitalizovaného částkou 1 313,83 Kč), úroku 7,9 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 21.4.2021 do 30.4.2021 (kapitalizovaného částku 391,93 Kč), nároky na úroky z prodlení 8,25 % ročně z částky 198 309,27 Kč od 2.2.202 do 19.3.2021 (kapitalizované částkou 2 061,87 Kč), úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 189 695,27 Kč od 20.3.2021 do 20.4.2021 (kapitalizované částkou 1 372,04 Kč), úroky z prodlení 8,25 % ročně z částky 181 081,27 Kč od 21.4.2021 do 30.4.2021 (kapitalizované částkou 409,29 Kč), tedy vše do data uznání 30.4.2021 celkově 253 120,87 Kč byl její nárok v souladu s uznáním žalované. Současně i od 1.5.2021 byly nároky žalobkyně nejen na jistinu, ale také na úroky ve výši 7,9 % ročně z jistiny 181 081,27 Kč a na úroky z prodlení 9,75 % ročně z jistiny 181 081,27 Kč v souladu s uznáním žalované, když v řízení nebylo prokázáno, že by ze strany žalované bylo plněno na dluh i po uznání dluhu v souladu s dohodou o splátkách. Z těchto důvodů byly všechny nároky žalobkyně důvodné a soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 290,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 173 581,27 Kč sestávající z částky 8 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 080 Kč ve výši 5 266,80 Kč. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení advokátu.