14 C 237/2022-29 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 290 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] zapsaného v registru vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 1. 10. 2021 do 5. 12. 2021, 66 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 4 290 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný je veden v registru silničních vozidel od 1. 10. 2021 do 5. 12. 2021 jako vlastník tehdy provozovaného vozidla [registrační značka], pro které nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo je nyní v registru od 15.7.2022 vedeno jako vyřazované. Výzvou k úhradě ze dne 3. 2. 2022 odeslanou žalovanému vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění k vozidlu v období od 1. 10. 2021 do 5. 12. 2021, tj. 66 dní po 65 Kč, ve výši 4 290 Kč a náhradě nákladů 300 Kč, vše do 60 dnů ode dne doručení a současně žalovaného poučila o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku. Upomínkou ze dne 11. 5. 2022, 10. 6. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2022 byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě vzniklého dluhu. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaný jako vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, sjednat pojištění odpovědnosti k vozidlu, které nebylo vedeno jako vyřazené, vyvezené, zaniklé nebo odcizené. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči žalovanému na úhradu příspěvku za každý den porušení povinnosti ve výši dle § 4 odst. 5 ve spojení s § 2 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. 65 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Nárok žalobkyně, která vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v souladu s § 4 odst. 6. odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. shledal soud důvodným, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb., neboť nezaplacením dluhu řádně a včas se žalovaný ocitl v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 590 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje dle zákona č. 168/1999 Sb. ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. bylo vyhotoveno odůvodnění rozsudku.