14 C 88/2022-97 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 21 084,01 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 23.8.2016 úvěrovou smlouvu [číslo] kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky na opakovaně do úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s pojištěním 0,65 % z aktuálního dluhu, vše formou měsíčních splátek ve výši 680 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 3.2.2020, odeslaným 4.2.2020. Žalovaný celkově uhradil 27 205 Kč a nadále dluží jistinu 16 842,58 Kč, úroky vyčíslené ke dni odstoupení 1 941,43 Kč, náklady 1 500 Kč a náklady na upomínky 800 Kč a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 842,58 Kč od 16.2.2020 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V rámci provedeného dokazování soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (včetně rámcové smlouvy o pojištění, všeobecných podmínek, sazebníku poplatků) ze dne 23.8.2016 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, s prvním čerpáním úvěru 24 999 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 28 % ročně, poplatky a pojistným, vše formou 72 splátek po 680 Kč měsíčně se splatností vždy do 15. dne v měsíce počínaje od 15.9.2016 Součástí smlouvy bylo i ujednání (čl. 7 všeobecných podmínek), podle kterého byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v důsledku prodlení žalovaného s úhradou více jak dvou splátek nebo pro prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky delším než 30 dnů. Mezi stranami bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu za náklady dle sazebníků účinného od 15.1.2020 v případě ukončením smlouvy z důvodu prodlení žalovaného ve výši 1 500 Kč, poplatek za dlužné upomínky 400 Kč za první upomínku, 600 Kč za druhou upomínku. Mezi stranami bylo mimo jiné smluveno, že zásilka se považuje za doručenou uplynutím 10 kalendářních dní ode dne odeslání na posledně známou adresu, a to i když se žalovaný o zásilce nedozvěděl (čl. 8 všeobecných podmínek). Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zjišťovala informace od žalovaného za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž vycházela s příjmu žalovaného z podnikání ve výši 55 000 Kč měsíčně, nákladů na splátky úvěru 15 000 Kč a dále z negativní lustrace žalovaného v rejstřících Solus, insolvenčním rejstříku a registru CRIF. Z listiny nazvané - KB financování obraty soud zjistil, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] odešla dne 23.8.2013 platba 24 999 Kč. Z potvrzení o bankovním účtu bylo zjištěno, že tento bankovní účet náleží firmě [právnická osoba] Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že prostřednictvím firmy [právnická osoba] uzavírala žalobkyně smlouvu s žalovaným dne 23.8.2016. Těmito důkazy vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 24 999 Kč dne 23.8.2016, neboť tato částka byla poskytnuta v den sjednání smlouvy, prostřednictvím stejné firmy, jaká uzavírala za žalobkyni smlouvu s žalovaným. Z rozkladu splátek bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, naposled uhradil platbu dne 16.8.2019, celkově bylo uhrazeno 27 205 Kč, za období do září 2019 do prosince 2019 nebyly splátky uhrazeny vůbec, k únoru 2020 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou čtyř splátek a dluh činil na jistině 16 842,58 Kč, úroku 1 940,20 Kč a na náhradu nákladů 2 300 Kč. Z upomínek ze dne 1.1.2018, 1.6.2018, 1.8.2018, 1.12.2018, 1.2.2019, 1.5.2019, 1.7.2019, 1.10.2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl prvními upomínkami vyzýván k úhradě dluhu. Z upomínek ze dne 1.3.2018, 1.3.2019, 1.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl druhými upomínkami vyzýván k úhradě dluhu. Z přehledu na čl. 71 bylo zjištěno, že žalovaný dlužil na jistině 16 842,58 Kč, úroku 1 940,20 Kč, na náhradě nákladů 2 300 Kč. Z odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 3.2.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou více jak dvou splátek a z důvodu prodlení s úhradou jedné splátky delším než 30 dnů odstoupila od smlouvy s žalovaným [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě. Z poštovního podacího archu vyplynulo, že zásilka byla odeslána na adresu žalovaného 5.2.2020. Z přehledu ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 28.2.2020 dlužil 21 084,01 Kč. Z výzvy ze dne 4.5.2020 bylo zjištěno, že je totožného znění jako výzva ze dne 3.2.2020. Z poštovního podacího archu vyplynulo, že zásilka byla odeslána na adresu žalovaného 6.5.2020. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že shora provedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný ani netvrdil skutečnosti odlišné. Ve vztahu k listině ze dne 4.5.2020 soud poznamenává, že s ohledem na odstoupení od smlouvy ze dne 3.2.2020, které se dostalo do dispozice žalovaného, čímž zanikl závazek ze smlouvy ex tunc, listina ze dne 4.5.2020 již nevyvolala žádné právní účinky. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Při právním posouzení věci, soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., neboť žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (28 % ročně) společně s poplatky vše formou dohodnutých splátek. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 9 odst. 1 z.č. 145/ 2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný faktickým splácením úvěru od vzniku závazku 23.6.2016 do poslední platby 16.8.2019 v celkovém rozsahu 27 205 Kč prokázal, že v době uzavření byl schopen splácet sjednaný úvěr, neboť tento úvěr splácel tři roky a uhradil více jak polovinu dluhu z celkové výše 48 960 Kč. Žalobkyně tudíž dostála své povinnosti dle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., když posoudila s odbornou způsobilostí schopnosti žalovaného úvěr splácet na základě dostatečných informací od žalovaného. Přestože žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy přenecháním peněz žalovanému, žalovaný svým povinnostem nedostál, neboť nehradil dluh řádně a včas, ocitl se v prodlení s úhradou více jak dvou splátek od 16.12.2019, čímž vzniklo žalobkyni oprávnění odstoupit od smlouvy. Žalobkyni, která v souladu se smlouvou tohoto oprávnění využila dopisem ze dne 3.2.2020 (doručeným žalovaného v souladu s ujednáním ve smlouvě) vznikl vedle nároku na nesplacenou jistinu ve výši 16 842,58 Kč, nárok na úroky vyčíslené ke dni odstoupení 1 941,43 Kč, nárok náklady 1 500 Kč, nárok na poplatky za upomínky 800 Kč, také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 10 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. z částky 16842,58Kč od 16.2.2020 do zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení delším než 30 před 17.4.2020 a před 24.4.2020 nedopadala na právní poměry účastníků úprava § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. ve znění z.č. 186/2020 Sb. ani úprava dle z.č. 177/2020 Sb. o některých opatření oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií Covid-19. Z těchto důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 842,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na formuláři, což nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech. Soudu je také z jeho úřední činnosti známa opakovanost i četnost použití typového návrhu žalobkyně (např. řízení vedené pod sp. zn. 14 C 35/2022). Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.