3 C 16/2022-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 067,18 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem prvního žalobního návrhu je cena odebraného plynu a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] dle smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobkyní a panem [jméno] [celé jméno žalovaného] u odběrného místa [ulice a číslo], [obec] Smluvní partner pan [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel, aniž by byla o této skutečnosti žalobkyně informována. Právním nástupcem zůstavitele se stal žalovaný, který nabyl dědictví a uplatnil výhradu soupisu majetku. Žalovaný byl v rozhodné době současně majitelem nemovitosti na odběrném místě. Žalovaný dle usnesení byl jediným dědicem, který nabyl pozůstalost. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřená mezi žalobkyní jako obchodníkem a právním předchůdcem žalovaného dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu a ceník plynu. Z vyúčtování plynu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za období [datum] – [datum] vznikl nedoplatek ve výši 9 331,85 Kč, přičemž je z vyúčtování zřejmé, že na plyn byly hrazeny zálohy i po úmrtí původního odběratele [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z vyúčtování plynu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za období [datum] – [datum] vznikl nedoplatek ve výši 2 035,33 Kč. Ze sdělení [název soudu] k č. j. [spisová značka] soud zjistil, že pozůstalostní řízení po panu [jméno] [celé jméno žalovaného] skončilo usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], kterým bylo nabytí pozůstalosti potvrzeno jedinému dědici, a to [celé jméno žalovaného]. Ten uplatnil výhradu soupisu. [obec] hodnota pozůstalosti činila 377 704 Kč. Žalovanému byla zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno, a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. <i>4. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 5. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a právním předchůdcem žalovaného jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy. Právní předchůdce se ve smlouvě zavázal odebírat plyn a za tento odběr hradit smluvní cenu. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když do sjednaného odběrného místa dodávala plyn. Žalobkyně i nadále za smluvního partnera považovala [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť jí nebyla oznámena informace o jeho úmrtí. Nicméně [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum]. I přesto byl nadále plyn do místa spotřeby dodáván a odebírán. Z vyúčtování je zřejmé, že i po smrti [jméno] [celé jméno žalovaného] byly hrazeny zálohy. Vlastníkem nemovitosti, kam byl plyn dodáván, je žalovaný. S ohledem na to tedy soud posoudil vztah k žalovanému jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, který odebíral plyn bez právního důvodu, neboť původní smlouva o dodávce plynu zanikla smrtí jeho otce. Co se týká ceny za dodávku, soud vyšel z dříve uzavřené smlouvy s [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť se týkala stejného místa spotřeby a sama žalobkyně danou částku po žalovaném také požadovala. Soud vzal za prokázané, že žalovaný částku za odebraný plyn ve výši celkem 11 067,18 Kč za dodaný plyn a související služby v období od [datum] do [datum] žalobkyni dosud neuhradil, přesto, že k její úhradě byl opakovaně vyzýván. Existence bezdůvodného obohacení na straně žalovaného i jeho výše byla dostatečně prokázána. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 11 067,18 Kč s příslušenstvím. 6. Co se týká názoru žalobkyně, že žalovaný je zavázán z titulu dědice dle ustanovení § 171 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pak soud takový právní názor nezastává, neboť uvedené ustanovení se týká závazků, které se týkají vztahů vzniklých za života zemřelého zůstavitele. V tomto případě však došlo k dodávkám až po jeho smrti. Ustanovení § 171 odst. 2 výše uvedeného zákona by se vztahovalo např. na následné vyúčtování doplatku/nedoplatku za odběry za období života zůstavitele, nikoliv však již samostatné dodávky po jeho smrti. Tyto dodávky soud posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost vyúčtování. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 067,18 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.