3 C 251/2020-220 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 157 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je úhrada toho, co zaplatila žalobkyně za žalovaného ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Jednalo se o částku ve výši celkem 58 157 Kč za období [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] vyplacenou poškozenému [jméno] [příjmení], [datum narození] jako náhrada škody za ztrátu na výdělku při invaliditě. Žalovaný způsobil poškozenému zranění tím, že dne [datum] zavinil dopravní nehodu, kdy řídil pod vlivem alkoholu, což vyplynulo z šetření dopravní nehody a z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně konkrétně vyplatila poškozenému za měsíce [období] [anonymizována dvě slova] [rok] vždy částku 13 315 Kč a dále za měsíce [období] [anonymizována dvě slova] [rok] po 14 113 Kč. Dále žalobkyně doplnila, že celková vyplácená částka se odvíjela od průměrné mzdy v oboru poškozeného, od které byla odečítána částka, kterou si poškozený vydělal, dále vyplácený invalidní důchod a částka odpovídající 30 % za spoluzavinění poškozeného, který nebyl v době nehody připoután bezpečnostním pásem. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s výší částky, kterou žalobkyně vyplácí na dorovnání výdělku poškozenému, neboť má za to, že zdravotní stav poškozeného je již takový, že si může vydělávat více, než jím tvrzenou částku 3 000 Kč. Dále dle žalovaného poškozený také pracuje, neboť žalovaný bydlí naproti poškozenému a ten každé ráno někam odjíždí a vrací se odpoledne. Žalovaný žádal přezkoumání zdravotního stavu poškozeného, kdy odkazoval na tři roky starou fotografii z webových stránek zaměstnavatele poškozeného společnosti [právnická osoba], na které se nachází poškozený v pracovním oděvu na lešení s popisem„ pokrývačský mistr“. Poškozený si dle žalovaného vydělává více, než uvádí žalobkyni. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že zdravotní stav poškozeného byl zkoumán naposledy v roce [rok] a následně v době dotazu se očekávalo hodnocení v červnu [rok], které proběhlo a bylo doloženo lékařskou zprávou neurologické ambulance. 4. S ohledem na odborné informace a dlouhou prodlevu mezi jednotlivými přezkumy zdravotního stavu poškozeného soud ustanovil znalce z oboru posudkové lékařství ke zpracování posudku ohledně zdravotního stavu poškozeného za žalované období včetně zjištění, zda jeho zdravotní stav odpovídá II. stupni invalidity, popř. jakému stavu invalidity jeho stav odpovídá. Z důkazů provedených soudem u jednání a ze znaleckého posudku dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Ze sdělení o vyúčtování renty a výpisů z účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila za žalované období poškozenému celkem 58 157 Kč, kdy tato skutečnost byla taktéž oznámena příslušnému finančnímu úřadu, což je zřejmé z oznámení ze dne [datum] a [datum]. Informace o výši invalidního důchodu poškozeného vyplývá z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení (dále„ ČSSZ“). Tento důchod byl v [období] [anonymizována dvě slova] [rok] ve výši 9 075 Kč a v následujících měsících ve výši 9 748 Kč. Výši výdělku poškozeného, který byl konstantně 3 000 Kč měsíčně, soud zjistil z Dohody o provedení práce a výplatních pásek společnosti [právnická osoba], u které byl poškozený zaměstnán na dohodu o provedení práce v rozsahu 25 hodin měsíčně. Zavinění žalovaného na dopravní nehodě dne [datum] soud zjistil z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. K fotografii muže pokládajícího střešní krytinu ze stránek zaměstnavatele poškozeného se k dotazu soudu vyjádřila tato společnost tak, že se jedná o poškozeného. Ke vzniku fotografie zaměstnavatel uvedl, že tato vznikla při špičkování mezi pracovníky na pracovišti, kdy poškozený vyprovokoval debatu o tom, že pokládat střechu umí každý, načež vylezl na lešení a položil pár tašek. Dle sdělení je popis fotografie jako„ mistr pokrývačský“ myšleno jako nadsázka. Dle zaměstnavatele poškozený takové práce neprovádí a věnuje se pouze pomocným a úklidovým pracím v rozsahu 25 hodin. Z výslechu manželky žalovaného [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že obě rodiny bydlí naproti sebe a parkují svými vozidly do ulice a tak má svědkyně možnost vídat poškozeného téměř každý den odjíždět vozidlem kolem 7:00 hod. pryč a vracívat se kolem 16 – 17:00 hod. Poškozeného taktéž viděla v roce [rok] na střeše opravovaného rodinného domu v [obec], kde byl spolu s dalšími lidmi. Z posudku o invaliditě z [datum] soud zjistil, že ČSSZ stanovila míru poklesu pracovní schopnosti poškozeného o 50 % s tím, že je poškozený schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatě menším rozsahu a intenzitě. Z lékařské zprávy neurologické ambulance vyplynulo doporučení na domácí rehabilitaci, vyvarování se strnulých poloh a prochlazení a zvedání těžkých břemen a vhodnou chůzi s oporou. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství soud zjistil, že zdravotní stav poškozeného v žádném případě neodpovídá ustanovenému II. stupni invalidity s poklesem jeho pracovní schopnosti nejméně 50 %, ale pouze I. stupni s poklesem maximálně 35 %, a to již od roku [rok], tedy i v celém posuzovaném období. Z posudku vyplývá, že poškozený je vyučen v oboru nástrojář a pracoval jako zámečník, dále také jako číšník a řidič. Po úrazu pracoval jako taxikář a od roku [rok] je zaměstnána na pomocné práce u [právnická osoba], kde dle svého sdělení vykonává práce jako úklid, natírání, dovoz - nákup materiálu. Znalec čerpal při posuzování nejen z omezeného množství lékařských zpráv, kdy poškozený byl kontrolován velmi málo a k lékaři chodil minimálně, ale také z facebookového profilu poškozeného, ze kterého zjistil, že několik let po úrazu se poškozený věnoval fotografování automobilových závodů, které poškozený za tímto účelem objížděl v počtu vyšších desítek ročně. K současnému trávení času uvedl, že je doma, příp. jezdí k matce. Po informování o jeho fotografických aktivitách uvedl, že už na to nemá čas, protože se věnuje dětem, které sportují. U fotografie ze střechy poškozený potvrdil tvrzení zaměstnavatele, že se jednalo o recesi. Po konfrontaci s lékařskou zprávou, kde je uvedeno, že nemůže klečet, uvedl, že klečet může, ale má bolesti. Znalec poukazoval také na fotografii, na které klečí poškozený zřejmě při pokládání plovoucí podlahy (opět stránky zaměstnavatele). U této fotografie poškozený nereagoval, že se jednalo o recesi. Znalec zjistil, že poškozený nepoužívá tzv. peroneální pásku, kterou musí používat pacienti za závažnějších postiženích dolní končetiny, aby nezakopávali o špičku nohy. Znalec v závěru neshledal podstatné omezení funkce končetiny a celkové pohyblivosti a není dle něj ani přítomno značné omezení funkce končetiny. Tedy znalec posoudil, že zdravotní stav poškozeného neodpovídá hodnocení příslušného oddělení Okresní správy sociálního zabezpečení podle položky 13c přílohy k vyhlášce [číslo] Sb., kdy je možné konstatovat těžké omezení hybnosti v kyčli, ale jinak bez významného nervového deficitu, bez svalových atrofií. U poškozeného nejsou přítomny deformity ani značná svalová oslabení. Jeho stav je dlouhodobě stabilizovaný. S ohledem na to, že mezi vyšetřeními byly dlouhé rozestupy bez odborných nálezů, má znalec za to, že poškozený neměl žádné závažnější obtíže, neboť neměl potřebu vyhledat lékaře. U výslechu znalec uvedl, že maximální míra poklesu je u poškozeného 35 %, a to je ještě pro poškozeného míra velmi příznivá. Znalec uvedl, že s ohledem na malé množství znalců se děje běžně, že znalci vychází při posuzování pouze z listin. Uvedl, že kdyby již dříve příslušný doktor prohlédl poškozeného, tak by ke změně na I. stupeň invalidity došlo daleko dříve. K omezení provozování profese řidiče, kterou poškozený dělal i po zranění, znalec uvedl, že s ohledem na poranění zad tuto profesi dělat nemůže. Dále uvedl, že poškozený nikde nezmínil, že by docházel na nějaké rehabilitace, či pravidelně navštěvoval lázně. Taková činnost by sice jeho poranění nezlepšila, ale pomohla by daný stav nezhoršovat a udržet alespoň ve stávající situaci. Soud si s odkazem na ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. zjistil z databáze Českého statistického úřadu, že výše průměrné hrubé mzdy nástrojáře v roce [rok] byla 31 667 Kč a v roce [rok] činila 31 521 Kč. Dále ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení, odbor rozhodování o dávkách důchodového pojištění, soud k dotazu na výši invalidního důchodu osoby odpovídající parametry poškozenému zjistil, že od [datum] by byl důchod pro invaliditu I. stupně 7 141 Kč a od [datum] by to byla částka 7 714 Kč. Skutečnost, že žalobkyně vyplatila žalovanému renty, byla prokázána dopisy žalovanému z [datum] a [da