Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 39

§ 39 zákon o důchodovém pojištění – Stupně invalidity a pokles pracovní schopnosti

Zákon o důchodovém pojištění · 155/1995 Sb. · účinné od 20. 3. 2023 · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 39 zákona o důchodovém pojištění definuje, kdy je pojištěnec považován za invalidního a rozděluje invaliditu do tří stupňů podle míry poklesu jeho pracovní schopnosti. Pro uznání invalidity je klíčový pokles pracovní schopnosti: Nestačí mít jen zdravotní problém, ale tento problém musí způsobit pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o minimálně 35 %. (§ 39 zákona č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění, znění účinné od 20. 3. 2023)

Klíčová fakta

  • Částka nebo sazba (odst. 1): „…nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“
  • Částka nebo sazba (odst. 2): „nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně“
  • Částka nebo sazba (odst. 2): „nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně“
  • Judikatura: na § 39 odkazuje 3 650 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 7. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 155/1995 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

(5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.

(6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

(7) Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(8) Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro uznání invalidity je klíčový pokles pracovní schopnosti: Nestačí mít jen zdravotní problém, ale tento problém musí způsobit pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o minimálně 35 %.
  • Stupeň invalidity ovlivňuje výši důchodu: Rozdělení na invaliditu prvního, druhého a třetího stupně (podle procenta poklesu pracovní schopnosti) má přímý vliv na výši invalidního důchodu.
  • Posuzuje se komplexně: Při hodnocení poklesu pracovní schopnosti se nebere v úvahu pouze zdravotní stav, ale i to, jak se pojištěnec se svým postižením vyrovnává, zda je schopen rekvalifikace a jak může využít zbývající pracovní schopnost.
  • Stabilizovaný zdravotní stav: Pro posouzení je důležité, aby se zdravotní stav ustálil na takové úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez dalšího zhoršení zdraví.

Na co si dát pozor

  • Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: Invalidita se posuzuje pouze v případě, že zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, tedy nejde o přechodné omezení.
  • Adaptace na postižení: I přes zdravotní postižení může být pojištěnec považován za adaptovaného, pokud je schopen vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
  • Mimořádné podmínky: U nejtěžšího stupně invalidity (pokles o 70 % a více) se zkoumá i to, zda je pojištěnec schopen pracovat za zcela mimořádných podmínek.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 39

3 650
NS
Nejvyšší soud
31. 5. 2024
NS
Nejvyšší soud
28. 2. 2023
NS
Nejvyšší soud
29. 3. 2022
ÚS
Ústavní soud
4. 6. 2025
ÚS
Ústavní soud
11. 9. 2024
ÚS
Ústavní soud
29. 8. 2024
NSS
Krajský soud v Ústí nad Labem
13. 5. 2026
NSS
Krajský soud v Praze
12. 5. 2026
NSS
Krajský soud v Hradci Králové
12. 5. 2026

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 39 zákona 155/1995 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 39

Z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nymburk o invaliditě žalobkyně ze dne 3. 5. 2016 vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobkyně byla uznána invalidní invaliditou I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Den vzniku invalidity byl stanoven na 23. 2.

30 Cdo 1032/2023 · Nejvyšší soud · 31. 5. 2024

XY, s řidičem J. R.; při nehodě utrpěl poškozený L. Z. polytrauma s dominujícím poraněním kraniocerebrálních a nitrohrudních orgánů s hospitalizací v Ústřední vojenské nemocnici v XY do 12. 6. 2018 a následnou odbornou léčbou, která doposud trvá a důsledkem jeho zranění je invalidita třetího stupně dle § 39 odstavec 2 písmeno c) zákona č. 155/1995 Sb., kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u poškozeného poklesla jeho pracovní schopnost o 75 %, dále došlo ke zranění J. R., který utrpěl tržnou ránu nad levým obočím a distorzi C páteře s …

6 Tdo 49/2023 · Nejvyšší soud · 28. 2. 2023

Zaměstnanec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % [srov. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“)].

21 Cdo 2146/2021 · Nejvyšší soud · 29. 3. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 86 Rozhodnutí (Zákon České národní rady o organizaci a )