§ 39 zákon o důchodovém pojištění – Stupně invalidity a pokles pracovní schopnosti
Zákon o důchodovém pojištění · 155/1995 Sb. · účinné od 20. 3. 2023 · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 39 zákona o důchodovém pojištění definuje, kdy je pojištěnec považován za invalidního a rozděluje invaliditu do tří stupňů podle míry poklesu jeho pracovní schopnosti. Pro uznání invalidity je klíčový pokles pracovní schopnosti: Nestačí mít jen zdravotní problém, ale tento problém musí způsobit pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o minimálně 35 %. (§ 39 zákona č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění, znění účinné od 20. 3. 2023)
Klíčová fakta
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně“
- Judikatura: na § 39 odkazuje 3 650 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 7. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 155/1995 Sb.
(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,
a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,
d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
(5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
(6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
(7) Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(8) Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro uznání invalidity je klíčový pokles pracovní schopnosti: Nestačí mít jen zdravotní problém, ale tento problém musí způsobit pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o minimálně 35 %.
- Stupeň invalidity ovlivňuje výši důchodu: Rozdělení na invaliditu prvního, druhého a třetího stupně (podle procenta poklesu pracovní schopnosti) má přímý vliv na výši invalidního důchodu.
- Posuzuje se komplexně: Při hodnocení poklesu pracovní schopnosti se nebere v úvahu pouze zdravotní stav, ale i to, jak se pojištěnec se svým postižením vyrovnává, zda je schopen rekvalifikace a jak může využít zbývající pracovní schopnost.
- Stabilizovaný zdravotní stav: Pro posouzení je důležité, aby se zdravotní stav ustálil na takové úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez dalšího zhoršení zdraví.
Na co si dát pozor
- Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: Invalidita se posuzuje pouze v případě, že zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, tedy nejde o přechodné omezení.
- Adaptace na postižení: I přes zdravotní postižení může být pojištěnec považován za adaptovaného, pokud je schopen vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
- Mimořádné podmínky: U nejtěžšího stupně invalidity (pokles o 70 % a více) se zkoumá i to, zda je pojištěnec schopen pracovat za zcela mimořádných podmínek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 39
Jak soudy aplikují § 39
Z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nymburk o invaliditě žalobkyně ze dne 3. 5. 2016 vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobkyně byla uznána invalidní invaliditou I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Den vzniku invalidity byl stanoven na 23. 2.
XY, s řidičem J. R.; při nehodě utrpěl poškozený L. Z. polytrauma s dominujícím poraněním kraniocerebrálních a nitrohrudních orgánů s hospitalizací v Ústřední vojenské nemocnici v XY do 12. 6. 2018 a následnou odbornou léčbou, která doposud trvá a důsledkem jeho zranění je invalidita třetího stupně dle § 39 odstavec 2 písmeno c) zákona č. 155/1995 Sb., kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u poškozeného poklesla jeho pracovní schopnost o 75 %, dále došlo ke zranění J. R., který utrpěl tržnou ránu nad levým obočím a distorzi C páteře s …
Zaměstnanec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % [srov. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“)].