3 C 252/2021-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 017 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacené jízdné za přepravu veřejným hromadným dopravním prostředkem a přirážky k jízdnému účtované v důsledku porušení smluvních přepravních podmínek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastnící konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří oznámení o závadách Českých drah, z něhož vyplývá, že žalovaný cestoval dne [datum] bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost uhradit jízdné za přepravu vlakem mezi stanicemi [obec] a [obec] [anonymizována dvě slova] [obec] [obec] ve výši 17 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, jak je zřejmé z potvrzení o nedodržení SPPO. K tomu byl předložen tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností x [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] jako postupitelem a zahraniční [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] 848, se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země] jako postupníkem. Dále byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi uvedenou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouvy byly uzavřeny ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a je zřejmé, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze každé smlouvy obsahující seznamu postoupených pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy k zaplacení ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Zákon nevyžaduje k platnosti smlouvy o přepravě písemnou formu. Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu. Podle odst. 2 téhož ustanovení je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Žalovaný však svoji povinnost zaplatit stanovené jízdné za přepravní služby ve shora specifikovaném případě porušil, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu přirážky uložené v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle něhož je cestující kromě jiného povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svoji povinnost, neboť se neprokázal platným cestovním jízdním dokladem, respektive cestoval bez jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost k úhradě jednak jízdného a k tomu náležející sankce za porušení přepravních podmínek. Žalobkyně požaduje jízdné ve výši 17 Kč odpovídající platnému ceníku, a úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně, která prokázala svou aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil a žalobkyně se tedy důvodně domáhá zaplacení této částky. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 017 Kč s příslušenstvím. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost jízdného spolu s přirážkou, k níž došlo v den uskutečnění přepravy. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 017 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu sp. zn. 4 C 249/2021, 6 C 249/2021, 11 C 248/2021). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.