3 C 253/2021-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 858 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit podle pojistné smlouvy [číslo] sjednané na pojistný produkt komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů za pojistné období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě potvrdil uzavření pojistné smlouvy s žalobkyní. Byl si vědom prodlení s platbou, a proto po obdržení předžalobní upomínky uhradil dne [datum] částku 787 Kč odpovídající smluvním ujednáním. Tuto skutečnost doložil částečným výpisem z účtu za období [číslo]. 3. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy, mezi které patří pojistná smlouva pro komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Žalovanému byla zaslána upomínka [číslo] k úhradě dlužného pojistného dne [datum], dále upomínka [číslo] dne [datum] s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy v případě nesplnění povinnosti. Žalovanému bylo oznámeno ukončení pojistné smlouvy ke dni [datum]. Předžalobní upomínka byla dle poštovního podacího archu odeslána žalovanému dne [datum]. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo řízení co do částky 787 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 787 Kč od [datum] do zaplacení zastaveno. Předmětem řízení tak zůstala částka 71 Kč s příslušenstvím. 5. K jednání dne [datum] se žalovaný nedostavil a svoji přítomnost na rozdíl od strany žalující nijak neomluvil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. 6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti, došlo v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku k zániku pojištění, neboť žalobkyně jako pojistitel upomenula žalovaného jako pojistníka o zaplacení pojistného a poučila ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která byla stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky. Pojištění zaniklo marným uplynutím této lhůty dne [datum]. 7. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok byl žalobou uplatněn důvodně. Tím, že došlo k zániku pojištění, povinnost žalovaného zaplatit dlužné pojistné nezanikla a žalobkyně má podle ustanovení § [číslo] právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Žalovaný po podání žaloby uhradil částku 787 Kč odpovídající čtvrtletnímu pojistnému za období od [datum] do [datum]. Za období [datum] do [datum] tedy pojistné ve výši 71 Kč nadále žalobkyni dluží. Soud tedy vyhověl konečnému návrhu žalobkyně a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 71 Kč s příslušenstvím. 9. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, byla mu v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po splatnosti pojistného. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř tak, že žalovaný je povinen nahradit náklady řízení žalobkyni, neboť pro chování žalovaného byl z převážné části vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, neboť větší část dlužné pohledávky byla uhrazena dne [datum], přičemž její splatnost nastala již [datum] a žalovaný byl k úhradě opakovaně vyzýván. Jelikož žalovaný částečně uspokojil nárok žalobkyně až po podání žaloby a ve zbývající části žalované částky bylo žalobě vyhověno, je na místě uložit žalovanému povinnost k plné náhradě nákladů řízení vzniklých žalobkyni ve výši 2 457 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 858 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 700 Kč ve výši 357 Kč. 11. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení učiněných před podáním návrhu ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 12. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.