3 C 256/2021-68 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh byl zdůvodněn tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové částce 21 900 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku ve 13 splátkách s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne [datum], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 30 000 Kč, dlužným úrokem z úvěru a úrokem z prodlení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Žalobkyně k výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. sdělila, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána právním předchůdcem žalobkyně řádně, kdy tento si ověřoval informace získané od žalovaného v dostupných systémech exekučních řízení, insolvenčním rejstříku, databázi inkasních agentur a dále z přiznání k dani z příjmu. 6. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Jedná se o žádost žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru a následně uzavřenou smlouvu o úvěru [číslo] mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], jako věřitelem dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně v termínu splatnosti poslední splátky [datum]. Zároveň se zavázal zaplatit i další poplatky, které však žalobkyně v žalobě nepožaduje. Článkem III. odst. 2 bylo dohodnuto splácení ve 13 splátkách po 3 900 Kč. V článku V. smlouvy byly podrobně popsány důsledky prodlení žalovaného. Žalovaný obdržel předpis splátek a standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jsou znovu přehledně popsány podmínky úvěru. Předchozí věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nejen informací od žalovaného, ale také z potvrzení o jeho příjmech z přiznání k dani za rok 2016, ze kterého vyplynulo, že jeho příjmy byly jak z podnikání, tak částečně ze zaměstnaneckého poměru v měsících [období] [rok] v celkové výši 348 433 Kč. Věřitel dále vycházel z čestného prohlášení žalovaného, finanční analýzy a credit scoringu. Žalovaný byl bez závazků z titulu výživného, bydlel v nájmu a neměl jiné úvěry. Při jeho příjmech cca 29 000 Kč měsíčně byla částka splátky 3 900 Kč přijatelná pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Jelikož žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil, byla mu právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva dne [datum], o jejímž odeslání svědčí podací lístek. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o prodeji části závodu ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], [IČO], se sídlem [adresa], jež byla uzavřena mezi obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek. Z přílohy [číslo] obsahující seznam postupovaných pohledávek je zřejmé, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději s předžalobní upomínkou. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla shledána platnou. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplácel úvěr, který mu byl na základě této smlouvy poskytnut, ani neuhradil sjednaný úrok. Splatnost poslední splátky nastala [datum], čímž došlo i ke splatnosti celého závazku. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit částku v požadované výši jistiny 30 000 Kč a dále úrok z úvěru, který vyplynul z dohody stran ve výši 25,85 % ročně ode dne následujícího po uzavření smlouvy. 11. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, byla mu v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení požaduje ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 720 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový chara