3 C 83/2022-21 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 810 Kč s příslušenstvím představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 34,98 Kč a náhrady nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený televizní poplatek za [období] [anonymizováno] [rok], [anonymizována tři slova] [rok]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastnící konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků od dubna roku [rok], předžalobní upomínka ze dne [datum] s dokladem o doručení. V důsledku prodlení s úhradou televizních poplatků byl žalované vyčíslen úrok z prodlení v částce 34,98 Kč, jehož výpočet žalobkyně přehledně rozvedla ve specifikaci výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaný se od dubna roku [rok] stal držitelem televizního přijímače, v důsledku čehož mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Podle ustanovení § 3 odst. 2 citovaného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ustanovení § 6 téhož zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou povinnost dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a ani přes výzvu žalobkyně jako provozovatele vysílání nezaplatil řádně a včas televizní poplatek za období za období [období] [rok], [anonymizována tři slova] [rok], vznikl mu dluh vůči žalobkyni ve výši 810 Kč s příslušenstvím. 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou zákonnou platební povinnost splnil. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného televizního poplatku za celkem 6 měsíců neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 810 Kč příslušenstvím. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala, a i v této části bylo žalobě vyhověno. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Počátek prodlení byl stanoven jednotlivě z každé dlužné částky za období od prvého dne prodlení s příslušnou platbou do dne vyhotovení žaloby. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za předmětnou dobu prodlení byl úrok kapitalizován částkou ve výši 34,98 Kč. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.“) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, které ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. V dané věci soud nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobce za účelně vynaložené, neboť odporuje principům spravedlnosti, jež by se měla televize snažit naplňovat při všech svých činnostech, a to s poukazem na existenci Útvaru správy a vymáhání soudních poplatků České televize, kdy tento právní útvar České televize disponuje pracovníky, jež by měli být schopni vést spory týkající se neuhrazených televizních poplatků, když paušálně nelze očekávat uplatnění specializovaných znalostí (srov. nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013). Při zohlednění nejen rozhodnutí soudu bez nařízení jednání, minimalizace hotových nákladů, neboť veškerá podání jsou v elektronické podobě, má soud za to, že žalobce i bez svého právního zástupce disponuje dostatečnými schopnostmi k uplatnění nároku vůči žalovanému. Z těchto důvodů soud považuje za účelně vynaložený náklad řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soudní poplatek ve výši 400 Kč vybraný podle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Soud dále přiznal žalobci paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobce, která se opírá o Vyhlášku č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ustanovení § 89a exekučního řádu). Konkrétně se v tomto stádiu řízení jedná o 2 úkony (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé) po 100 Kč ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1., navýšené o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. ve výši 42 Kč. Výsledná částka nákladů řízení činí celkem 642 Kč. 9. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 642 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.