4 C 31/2022-9 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce navrhl vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná, která je jeho dcera, ukončila studium v roce [rok] a od prosince [rok] je už zaměstnaná. Při jednání potvrdil, že výživné pro žalovanou má zaplaceno do konce března [rok]. 2. Žalovaná s žalobou souhlasila. Potvrdila, že studium na Střední škole Mesit ukončila maturitou v červnu [rok]. Od září [rok] sice nastoupila na vysokou školu [VŠ] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec], nicméně studium má ukončeno k datu [datum]. Uvedla, že od prosince [rok] je zaměstnaná s výdělkem kolem 20 000 Kč měsíčně. 3. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že o výživném pro žalovanou bylo naposledy rozhodováno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a to tak, že výživné pro žalovanou bylo od [datum] zvýšeno na částku 2 400 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. 5. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Podle ustanovení § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 7. Podle ustanovení § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 8. Jak výše uvedeno, v souzené věci bylo prokázáno, že žalovaná od prosince 2021 nastoupila do zaměstnání. Dosahuje příjmu, ze kterého je sama schopna se živit. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované tedy zanikla. V souladu se žalobou a se souhlasem žalované byla vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zrušena a to od data, jak požadoval žalobce. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádný z nich úhradu nákladů řízení nepožadoval.