4 C 33/2022-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 075 Kč příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] sjednané na produkt [název] [anonymizováno], a to za pojistné období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří pojistná smlouva [číslo] uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], jejímž předmětem je životní pojištění [příjmení] [příjmení]. Žalovanému byla zaslána upomínka k zaplacení pojistného, kterou si dle dodejky v úložní době nevyzvedl, a předžalobní výzva k plnění, jejíž odeslání dne [datum] prokazuje poštovní podací arch. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil své povinnosti dle § 2782 citovaného zákona a nezaplatil řádně a včas pojistné, ke kterému se smluvně zavázal, došlo k zániku pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka, o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena, nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 stejného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. 6. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Pojistná smlouva byla shledána platnou a žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. Tím, že došlo k zániku pojištění ke dni [datum], povinnost žalovaného zaplatit dlužné pojistné nezanikla a žalobkyně má podle § [číslo] právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku představující pojistné odpovídající poměrné části za celkové období od [datum] do [datum] neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 4 075 Kč s příslušenstvím. 7. Jelikož se strana žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, byla v souladu s § 1968 a násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni ukončení pojistné smlouvy. Úrok z prodlení byl stanoven podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 075 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Požadovaná čtvrtá paušální náhrada hotových výdajů za žádost o výpis z centrální evidence exekucí nebyla přiznána, neboť nebylo doloženo potvrzení o úhradě nákladů a není ani zřejmé, jakou částkou je žádost zpoplatněna. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. U zdejšího soudu bylo o nákladech řízení dle § 14b a. t. rozhodnuto např. ve věci 14 C 36/2022. Obsah typových žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.