4 C 41/2022-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 517 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] za pojistné období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří nabídka na uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem je flexi rizikové životní pojištění a jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné pojistné podmínky pro flexi rizikové životní pojištění. Žalobkyně potvrdila přijetí nabídky dne [datum] a vydala potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Žalované byla zaslána dne [datum] upomínka k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění. Jelikož nereagovala, byl jí oznámen zánik pojištění ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy byl žalované účtován v souladu s přehledem poplatků a parametrů produktu Flexi rizikové životní pojištění. Výše dlužné částky vyplývá z vyúčtování pojistné smlouvy. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, o jejímž odeslání dne [datum] svědčí poštovní podací arch. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila své povinnosti dle § 2782 citovaného zákona a nezaplatila řádně a včas pojistné, ke kterému se smluvně zavázala, došlo k zániku pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka, o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena, nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 5. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Pojistná smlouva byla shledána platnou a žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnila. Tím, že došlo k zániku pojištění s účinností ke dni [datum], povinnost žalované zaplatit dlužné pojistné nezanikla a žalobkyně má podle § 2782 občanského zákoníku právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku představující pojistné odpovídající poměrné části za období od [datum] do [datum] ve výši 3 579 Kč ani účtovaný poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč neuhradila. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 4 229 Kč s příslušenstvím. 6. Jelikož se strana žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, byla v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jež byl žalobkyní kapitalizován za období od [datum] do [datum], tedy ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy do dne podání žalobního návrhu, a to částkou ve výši 198 Kč. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 229 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 8. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.