4 C 54/2022-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 599 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] za pojistné období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří především návrh smlouvy na pojištění vozidel [číslo]. Po akceptaci návrhu byla žalobkyní vydána pojistka ke smlouvě [číslo]. Nedílnou součástí jsou všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel. V důsledku neuhrazení pojistného bylo žalovanému zasláno upozornění na neuhrazené pojistné, a jelikož žalovaný nereagoval, bylo mu oznámeno ukončení pojištění ke dni [datum]. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí podacího lístek. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti, došlo v souladu s § 2804 citovaného zákona k zániku pojištění, neboť žalobkyně jako pojistitel upomenul žalovaného jako pojistníka o zaplacení pojistného a poučil ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která byla stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky. Pojištění zaniklo marným uplynutím této lhůty. 5. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 stejného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. 7. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Pojistná smlouva byla shledána platnou a žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. Tím, že došlo k zániku pojištění, povinnost žalovaného zaplatit dlužné pojistné nezanikla. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku představující pojistné odpovídající poměrné části za období od [datum] do [datum] neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 1 599 Kč s příslušenstvím. 8. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, byla mu v souladu s § 1968 násl. občanského zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která požadovala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, ve kterém došlo k zániku pojištění. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 599 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.