6 C 254/2021-139 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vlastnického práva k té části sklepa (vinného sklepa) nacházejícího se pod pozemkem p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], ležící v [katastrální uzemí], [územní celek], vedené na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] a pod pozemkem p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] ležící v [katastrální uzemí], [územní celek], vedené na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedla, že na určení vlastnického práva ji svědčí naléhavý právní zájem, neboť část sklepa pod pozemkem žalobkyně je součástí nemovitosti hlavní, tedy stavby RD, který je v jejím vlastnictví a který je zapsán v KN. Byť se sklep samostatně nezapisuje do KN je součástí stavby, která se do KN zapisuje a žalobkyně má tedy za to, že to již určuje existenci naléhavého právního zájmu. Žalobkyně tak bude mít tak lepší postavení k tomu, aby mohla zajistit přístup do sklepa stavebními úpravami, případně aby dosáhla vyklizení sklepa, neboť žalovaná má ve sklepě pravděpodobně uskladněny své věci. Její postavení tak bude výrazně lepší i ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Žalovaná se totiž rozhodla svůj RD zbořit a žalobkyně má za to, že tímto jednáním by mohlo dojít k poškození její nemovitosti. Mohla by být narušena statika jejího domu. Proto určení vlastnického práva poskytne žalobkyně i lepší postavení v případě jednání se stavebním úřadem a lépe ochrání její majetek. Žalobkyně je dále z věcného břemene povinna udržovat klenbu sklepa, což je další důvod proč ji svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva. Je nutné, aby došlo ke sjednocení jejích práv a povinností, neboť nyní je žalobkyně zavázána k něčemu co nemůže udržovat. Součástí věcného břemene je i povinnost žalobkyně hradit škodu, která by vznikla poškozením klenby. Pokud by žalovaná narušila svými stavebními pracemi klenbu stropu, žalobkyně by odpovídala za škody třetím sousedům z titulu věcného břemene. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Má za to, že žalobkyni nejenže nesvědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva, ale ani vymezená část sklepa není samostatnou věcí, které by mohla být předmětem občanskoprávních vztahů. 3. Soud podanou žalobu posoudil jak tzv. určovací žalobu podle § 80 písm. c) o.s.ř., dle kterého se účastníci mohou domáhat určení, zda tu právní vztah či právo je nebo není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. 4. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř. (nyní § 80 písm. c) o.s..ř., viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 24. 2. 1971, 2 Cz 8/71). Určovací žaloba dále není opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, neboť v takovém případě je třeba využít k ochraně práv účastníka žalobu na plnění. 5. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, 3 Cdon 1338/96). 6. Navrhuje-li účastník určení vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí, neboť tímto způsobem bude dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru. Vztaženo na souzený případ však taková situace nenastala, neboť sklepy (ani jejich části) se do katastru nemovitostí nezapisují, tudíž ani případné soudní rozhodnutí v této věci by nemohlo žalobkyni sloužit k odstranění nesprávného zápisu v katastru nemovitostí. Soud má tedy za povinnost naléhavý právní zájem zkoumat jako první otázku předtím, než samotnou žalobu meritorně projedná. 7. Je povinností žalobce tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá naléhavý právní zájem na požadovaném určení a v případě nesplnění této povinnosti je soud povinen o tom žalobce poučit dle § 118a o.s.ř. (viz rozsudek ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000). 8. Po poučení soudem důe § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že žaloba na plnění dle ní není na pořadu dne. Žalobkyně potřebuje do své části sklepa zřídit vchod, nepotřebuje jeho vyklizení. Aby mohla žalobkyně vchod do sklepa zřídit, musí provést stavební úpravy. V rámci stavebního řízení bude potřebovat prokázat vlastnické právo k části sklepa. Žalobkyně má dále za to, že sklep je součástí pozemku a tento se zapisuje do katastru nemovitostí, čili naléhavý právní zájem u takovýchto nemovitých věcí se dovozuje automaticky. Žalobkyně zatím žádné řízení ohledně stavebních úprav, které by jí zajistily přístup do sklepa, nevede, avšak má za to, že by stavební úřad požadoval prokázání vlastnického práva ke sklepu, když vychází z předchozích zkušeností se stavebním úřadem. Žalobkyně má navíc ve sklepě umístěnu vodovodní přípojku a rozhodnutí potřebuje ke komunikaci s SVK. 9. Jak však žalobkyně sama dále uvedla, ani pozitivní petit v této věci neumožní žalobkyni to, co provádět chce, tedy zajistit si přístup do sklepa. Je jedno, jaký bude výsledek, neboť žalovaná bude muset žalobkyni zajistit přístup a pokud by si neplnila svoji povinnost, která plyne ze zákona, žalobkyně se bude muset svého práva domáhat další žalobou. Nelze však předpokládat, že žalovaná si své povinnosti nesplní a přístup neumožní. 10. Soud po vyhodnocení doplněných tvrzení žalobkyně dospěl k závěru, že jednotlivé důvody, které žalobkyně označuje jako určující pro existenci naléhavého právního zájmu, není možné takto kvalifikovat a je na místě žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu zamítnout. 11. Žalobkyně tvrdila, že rozsudek deklarující její vlastnické právo k části sklepa pro ni může mít význam v tom směru, že by mohl sloužit jako podklad pro stavební úřad ve stavebním řízení, které však dosud není zahájeno. Dle názoru soudu je proto určovací žaloba minimálně předčasná, neboť nejen že není postaveno na jisto, zda takové stavební řízení zahájeno bude, ale není ani postaveno na jisto, že otázka vlastnického práva bude pro stavební úřad sporná. Existence naléhavého právního zájmu musí existovat v době rozhodnutí soudu, což v daném případě splněno není. Zamítnutí určovací žaloby v tomto okamžiku však nebrání, aby ji žalobkyně podala v budoucnu znovu, např. v situaci, kdy k prokázání vlastnického práva bude stavebním úřadem vyzvána. Za situace, kdy by byla stavebním úřadem vyzvána k prokázání sporného vlastnického práva, byl by naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán a nemusel by být žalobkyní více tvrzen, ovšem do té doby není možné presumovat, že se tak v budoucnu stane. 12. Jako další skutečnost prokazující existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně uvedla, že má ve sklepě umístěnu vodovodní přípojku a rozhodnutí potřebuje ke komunikaci s SVK. Ani umístění vodovodní přípojky však nemůže být důvodem, proč by žalobkyni mělo být deklarováno její vlastnické právo k části sklepa, když žalobkyně ani neuvedla, v čem by pozitivní rozsudek v této věci zlepšil její právní postavení ve vztahu k dodavateli vody. 13. Neobstojí ani argument žalobkyně, že by ji pozitivní rozsudek umožnil přístup do sklepa a výkon povinností plynoucích z věcného břemene povinnosti pečovat o klenutí sklepa. Jak je uvedeno výše, pokud je možné v dané věci podat žalobu na plnění, není žaloba na určení vlastnického práva zpravidla na místě. Žalobkyně by se mohla žalobou domáhat umožnění přístupu do prostor sklepa, má-li k tomu odpovídající právní titul. Určení jejího vlastnického práva (jak sama žalobkyně konstatovala) ji však takový přístup nezajistí a nezabrání případné dalšímu řetězení soudních sporů. 14. Má-li žalobkyně dále za to, že by určením jejího vlastnického práva došlo k vylepšení jejího postavení v rámci stavebního řízení vedeného žalovanou ohledně úprav její nemovitosti, soud ani s tímto argumentem nemůže souhlasit. I vlastník sousedních nemovitostí je účastníkem stavebního řízení, navíc stavebník je vždy povinen postupovat tak, aby stavebními úpravami nedošlo k poškození okolních nemovitostí (odpovědnost za škodu je upravena i normami občanskoprávními). 15. Soud tak po posouzení tvrzení, kterými se žalobkyně snažila doložit existenci