6 C 255/2021-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených faktur za elektřinu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které poskytovala žalovanému dodávky elektřiny do místa odběru [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec]. [anonymizováno]. Žalovaný neuhradil faktury za elektřinu [číslo] za období od [datum] do [datum] v částce 13 398,18 Kč, která byla splatná [datum] a fakturu [číslo] za období od [datum] do [datum] v částce 4 541,61 Kč, která byla splatná [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě [datum] a [datum]. Předžalobní upomínka byla zaslána [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu do odběrného místa [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec]. [anonymizováno] a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Dle přiloženého vyúčtování žalobkyně dodala žalovanému v období [datum] do [datum] elektřinu za cenu 13 398,18 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou dne [datum], splatnou dne [datum]. Dle přiloženého vyúčtování žalobkyně dodala žalovanému v období [datum] do [datum] elektřinu za cenu 4 541,61 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou dne [datum], splatnou dne [datum]. Z upomínek ze dne [datum] a z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému na jím udanou adresu výzvu k úhradě dlužných závazků v celkové výši 17 939,79 Kč s upozorněním na možnost jejich vymáhání soudní cestou a s tím spojených nákladů. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 50 odst. 2 věta první z.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, platí smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 50 odst. 6 věta první z. č. 458/2000 Sb. platí smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Při právní posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s ust. § 50 z.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal žalobkyni platit cenu za elektřinu a související služby. Jelikož žalovaný nezaplatil cenu za odebranou elektřinu, zavázal jej soud výrokem rozsudku k této platbě v souladu s uzavřenými smlouvami. Neuhrazením dlužných částek v termínu splatnosti se žalovaný dostal do prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovanému vznikla povinnost hradit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně byl po právu, a proto mu soud v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 939,79 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.